Volební proces provázela přísná kontrola ze strany státních orgánů. K účasti na obsazení všech 450 křesel v parlamentu byly připuštěny pouze registrované subjekty patřící k takzvané systémové opozici. Podle prvních předběžných výsledků po sečtení necelých 14 % hlasů získalo dominantní Jednotné Rusko 57,54 % hlasů. S velkým odstupem následuje Komunistická strana Ruské federace (KPRF) s přibližně 11,6 % a strana Noví lidé. Tyto formace sice vystupují jako političtí konkurenti vládní strany, v klíčových otázkách zahraniční politiky však dlouhodobě hlasují v souladu s linií Kremlu. Zástupci protiválečné či mimoparlamentní opozice možnost kandidovat nezískali.
Samotné hlasování bylo poprvé u parlamentních voleb organizováno také na mezinárodně neuznaných anektovaných územích Ukrajiny, kde úřady evidují zhruba 3,5 milionu zapsaných voličů. Podle zpráv lidskoprávních organizací zde volby probíhaly za specifických bezpečnostních opatření a pod dohledem ozbrojených složek. Nezávislé monitorovací skupiny registrovaly během tří dnů stovky podnětů na porušení volebního zákona, nátlak na státní zaměstnance ke sborové účasti a nesrovnalosti při elektronickém hlasování, které stát letos masivně nasadil pro více než 111 milionů oprávněných voličů po celé zemi.
Zahraniční analytici se shodují, že hlavním cílem letošních voleb bylo demonstrovat vnitřní sílu režimu. Výsledek má posloužit jako potvrzení, že ruská veřejnost většinově podporuje stávající politický kurs. Cílem Kremlu bylo potvrdit dosavadní "supervětšinu" kdy vládní strana držela 310 poslaneckých mandátů a pro ústavní změny potřebovala uhájit hranici alespoň 300 křesel. Proti průběhu sčítání se v Moskvě i dalších městech ohradili zástupci liberální strany Jabloko, jejíž kandidátka byla z volebních lístků nejvyšším soudem vyškrtnuta a jejíž pozorovatelé čelili v řadě okrsků vykázání z volebních místností.
Při srovnání s předchozími parlamentními volbami v roce 2021 je zřejmý výrazný posun v přístupu k politickému disentu. Před pěti lety se opoziční kandidáti ještě pokoušeli o koordinovaný postup prostřednictvím projektů takzvaného „Chytrého hlasování“. Letos však byla tato infrastruktura zcela ochromena. Hlavní tvář tehdejší opozice, Alexej Navalnyj, zemřel na počátku roku 2024 v sibiřském vězení. Další výrazný kritik Kremlu Boris Naděždin odešel po administrativním zablokování své kandidatury před pár týdny do exilu ve Francii a Vladimir Kara-Murza byl po delším věznění za vlastizradu vyhoštěn ze země v rámci mezinárodní výměny vězňů.
Možnosti domácí kritiky se tak přesunuly výhradně do internetového prostoru. Legendární sovětský disident Alexandr Podrabinek, který současné dění v zemi ostře glosuje na svém oficiálním profilu na Facebooku, dlouhodobě upozorňuje na proměnu Ruska v totalitní stát. „Rychle k volbám – posilovat, stmelovat a sjednocovat! Dnes máte poslední možnost podpořit svého milovaného prezidenta,“ napsal v ironickém duchu Podrabinek v neděli ráno a citoval v této souvislosti prezidenta Putina, který v jednom ze svých veřejných vystoupení označil volební účast za „příspěvek k posílení země“ a důkaz "jednoty lidu"
