Celý konflikt eskaloval poté, co Donald Trump na sociálních sítích oznámil, že zmíněná trojice médií nesmí nadále informovat z vnitřních prostor prezidentského sídla. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že redakce záměrně píší „lži a fikce“ a informují o jeho vládě neobjektivně. Když se reportérky dotčených stanic pokusily dorazit do práce, Tajná služba jim deaktivovala permanentní novinářské průkazy a zamezila vstup. Žalující strany v tiskovém prohlášení varovaly, že pokud by tento krok zůstal bez odezvy, vláda by získala absolutní právo sama rozhodovat o tom, co smí nezávislý tisk publikovat.
Tento typ právního sporu se přitom v USA nekoná poprvé, jelikož Donald Trump vedl s médii identickou soudní bitvu už během svého prvního prezidentského období v roce 2018. Bílý dům tehdy po slovní potyčce na tiskové konferenci odebral akreditaci hlavnímu zpravodaji CNN Jimu Acostovi. Televizní stanice podala žalobu a federální soud tehdy nařídil administrativě, aby novináři průkaz okamžitě vrátila, přičemž jasně zdůraznil, že vláda nesmí svévolně trestat média za jejich obsah. Současný plošný zákaz celých redakcí však zachází ještě dál než minulé incidenty.
Právní experti i Asociace zpravodajů Bílého domu (WHCA) označují současný krok za protiústavní selekci a přímé porušení Prvního dodatku americké ústavy, který garantuje svobodu tisku. Právní zástupci médií u federálního soudu ve Washingtonu požadují vydání předběžného opatření, které by okamžitě zvrátilo platnost prezidentova nařízení a umožnilo novinářům získat nazpět exkluzivní přístup k hlavě státu. Podle dosavadních soudních precedentů mají média v tomto sporu velkou šanci na úspěch, jelikož americká justice dlouhodobě odmítá, aby si političtí představitelé sami selektivně vybírali, která schválená média k nim mají přístup.
