Brusel se nevzdává kontroly soukromých zpráv. Ve hře je zásah do komunikace milionů Evropanů

Nový vývoj přineslo zveřejnění dokumentů Rady EU z 27. října, které zachycují zářijová jednání mezi europoslanci a členskými státy. Zatímco v některých otázkách se vyjednavači přiblížili dohodě, kontrola soukromé komunikace zůstává sporná. Část členských zemí prosazuje širší možnosti vyhledávání nezákonného obsahu, Evropský parlament naopak požaduje přísnější omezení a cílenější zásahy.

Největší kontroverze se týká možnosti automatického prověřování zpráv, fotografií a dalšího obsahu. Odpůrci návrhu varují, že plošné kontroly by mohly zasáhnout i komunikaci lidí, kteří nejsou z ničeho podezřelí. Zvláštní obavy vyvolává ochrana šifrovaných aplikací, například WhatsAppu nebo Signalu. Současná vyjednávací pozice Rady však počítá s vyloučením komunikace chráněné koncovým šifrováním.

Zastánci přísnějších pravidel argumentují potřebou účinněji odhalovat sexuální zneužívání dětí a šíření jeho obrazových záznamů. Kritici namítají, že stejná technologie by mohla vytvořit infrastrukturu využitelnou i k širšímu sledování občanů. Evropský parlament proto požaduje, aby případné příkazy ke kontrole neveřejného obsahu mířily na konkrétní uživatele, nikoli plošně na všechny.

Jednání zatím neskončila a výsledná podoba předpisu není jistá. V EU již od konce července platí dočasná pravidla umožňující některým službám dobrovolně vyhledávat závadný obsah, nevztahují se však na koncově šifrovanou komunikaci. Tento režim má trvat do dubna 2028. O budoucnosti trvalého Chat Control se má dále vyjednávat, přičemž další politické kolo je předběžně plánováno na prosinec.