Nový bronzový památník vznikl z iniciativy místních samospráv a historických spolků, které chtěly uctít památku padlých vojáků během karpatsko-dukelské operace na podzim roku 1944. Podle zastánců projektu je Koněvovo jméno neodmyslitelně spjato s koncem fašistické okupace v regionu a socha má sloužit jako memento hrdinství obyčejných vojáků, kteří v těžkých bojích na hranicích dnešního Slovenska a Polska položili své životy.
Slavnostní ceremonie se zúčastnili zástupci slovenského Svazu protifašistických bojovníků, někteří levicoví politici i diplomaté z postsovětských zemí. Řečníci během projevů vyzdvihovali především vojenský triumf operace a nutnost chránit historickou paměť před politickými vlivy. Akce se však neobešla bez kritiky ze strany části slovenské veřejnosti a občanských aktivistů, kteří poukazovali na nevhodnost oslavování sovětských lídrů v současném geopolitickém kontextu.
Kontroverze kolem maršála Koněva totiž nepramení z jeho působení za druhé světové války, ale z jeho pozdější politické a vojenské kariéry. Historici připomínají, že se Koněv v roce 1956 přímo podílel na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku a v roce 1968 zaštiťoval zpravodajský průzkum, který předcházel srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Pro mnohé tak zůstává spíše symbolem sovětské nadvlády nad východním blokem.
Zatímco na Slovensku nová socha vyrostla, v České republice se pohled na Koněvovo dědictví vydal zcela opačným směrem. Nejznámější český pomník tohoto maršála, který od roku 1980 stál na pražském náměstí Interbrigády v Praze 6, doprovázely dlouhé roky protesty a vandalismus. Vedení tamní radnice nakonec po bouřlivých diskusích nechalo sochu v dubnu 2020 demontovat a přesunout do depozitáře s tím, že bude umístěna v připravovaném Muzeu paměti XX. století. Tento krok tehdy vyvolal ostrou diplomatickou roztržku mezi Prahou a Moskvou.
