Kanárské ostrovy se potýkají s prudkým nárůstem nelegální migrace. Podle italského deníku Il Giornale dorazilo během jediného víkendu více než 1 300 migrantů, především na přeplněných člunech ze západoafrického pobřeží. Největší nápor zažívá ostrov El Hierro, jehož přijímací zařízení se dostávají pod značný tlak. Jen v pondělí 9. listopadu zachránila španělská námořní záchranná služba v okolí Kanárských ostrovů 578 lidí na pěti plavidlech.
Podle aktuálnějších informací španělských médií dosáhl počet příchozích za prvních deset listopadových dnů přibližně 7 500. Úřady proto začaly část migrantů přesouvat na pevninu. Il Giornale zároveň kritizuje malou pozornost, kterou současné migrační vlně věnují média. „O této nové migrační krizi se v médiích téměř vůbec neinformuje,“ píše list. Připomíná přitom dřívější události ve španělské Ceutě, které vyvolaly mnohem větší mediální ohlas.
Za novou migrační vlnou stojí podle senegalské novinářky Marie Louise Ndiayeové několik okolností, včetně oslabené kontroly odplouvajících plavidel. Migranti navíc často vyrážejí s nereálnými představami. „Když je člověk v Africe, může věřit, že Evropa je zemí zaslíbenou, že hned po příjezdu najde práci a začne pomáhat rodině,“ vysvětlila serveru Atlántico Hoy. Il Giornale kritizuje také evropskou migrační politiku, která podle listu vytvářela falešná očekávání, a upozorňuje na výnosný byznys převaděčských sítí.
Atlantická migrační trasa patří k nejnebezpečnějším cestám do Evropy. Podle Il Giornale si nedávné ztroskotání plavidla vyžádalo nejméně 36 obětí. Deník požaduje důslednější ochranu hranic, účinnější návratovou politiku a spolupráci s africkými státy. Ndiayeová však upozorňuje, že omezení vyplouvání ze Senegalu a Mauritánie může převaděče přimět k přesunu aktivit do Gambie či Guineje. Bez koordinovaného postupu podél západoafrického pobřeží se tak problém může pouze přemístit.
Migrační tlak pociťují také Baleárské ostrovy, kam připlouvají lodě z Alžírska. Stejná trasa vede i k italské Sardinii. Předseda španělské opoziční Lidové strany Alberto Núñez Feijóo proto požaduje přísnější ochranu hranic a trvalou přítomnost agentury Frontex mezi Alžírskem a Baleárami. „Musíme problému předcházet, nikoli ho rozdělovat po celém Španělsku a vyvážet do Evropy,“ prohlásil. Zdůraznil také právo Španělska rozhodovat o tom, kdo smí vstoupit na jeho území.
