Téměř tři měsíce po masovém překročení hranice mezi Marokem a španělskou Ceutou zůstávají v této malé enklávě tisíce migrantů. Koncem července jich hranici překročily desítky tisíc a místní úřady dodnes nezvládly všechny žádosti zpracovat. Podle policejních odborů se na území Ceuty stále nachází přibližně sedm až osm tisíc migrantů, z nichž mnozí přespávají venku nebo v přeplněných zařízeních humanitárních organizací.
Vláda socialistického premiéra Pedra Sáncheze se snaží vyřizování azylových žádostí urychlit a přimět co nejvíce lidí k návratu do Maroka. Ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska uvedl, že od poloviny srpna se dobrovolně vrátilo přibližně 12 tisíc migrantů. Některé humanitární organizace však tvrdí, že část návratů nebyla skutečně dobrovolná. Osm organizací včetně Amnesty International a Oxfamu proto minulý týden podalo stížnost španělskému ombudsmanovi kvůli údajnému závažnému porušování práv migrantů.
Reportáž agentury Reuters upozorňuje také na konkrétní lidské osudy. Jednadvacetiletá Maročanka Fatna přišla do Ceuty ve vysokém stupni těhotenství se zdravotně postiženým synem. Její novorozená dcera nyní trpí problémy s ledvinami a rodina potřebuje specializovanou lékařskou péči na španělské pevnině. Povolení k cestě však dosud nezískala. Mezi dalšími žadateli o azyl jsou nezletilí bez doprovodu nebo lidé, kterým podle humanitárních organizací hrozí po návratu do vlasti pronásledování.
Španělská vláda obvinění z nucených deportací odmítá. Sánchez tvrdí, že jeho kabinet postupuje odpovědně a respektuje lidská práva. Podle ministra vnitra úřady přijaly až 1 200 azylových žádostí a o 700 z nich již rozhodly. Situaci ovšem komplikuje nedostatek pracovníků i technického vybavení. Policejní odbory odhadují, že zpracování zbývajících případů se může protáhnout až do příštího léta.
Krize zároveň znovu otevírá debatu o evropské migrační politice. Nový migrační pakt EU počítá se zrychleným vyřizováním žádostí na vnějších hranicích, humanitární organizace však upozorňují na problémy tohoto systému. Sánchezova vláda tak čelí kritice z několika stran. Pravicová opozice požaduje důslednější návraty migrantů, ochránci lidských práv naopak varují před příliš tvrdým postupem úřadů. Spor přichází jen několik týdnů před předčasnými parlamentními volbami plánovanými na 29. listopadu.
