Hlasování jasně potvrdilo, že si Švýcaři přejí zachovat současný flexibilní model neutrality, který zemi umožňuje reagovat na současné bezpečnostní hrozby v Evropě. Podle oficiálních výsledků se proti iniciativě postavilo přibližně 68 procent voličů. Propadla také většina kantonů, což je pro přijetí ústavních změn ve Švýcarsku nezbytná podmínka.
Zásadní vliv na rozhodování voličů měla změna bezpečnostního klimatu po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Švýcarsko se tehdy poprvé výrazně odklonilo od striktní neutrality, když plně adoptovalo sankční balíčky Evropské unie vůči Moskvě. Odpůrci iniciativy z řad vlády i ostatních politických stran úspěšně argumentovali tím, že návrat k absolutní izolaci by poškodil ekonomiku země a oslabil její vlastní bezpečnost.
Výsledek referenda znamená zelenou pro současnou švýcarskou vládu, která plánuje prohloubit partnerství s Severoatlantickou aliancí. Bern se chce aktivněji zapojovat do společných vojenských cvičení a posílit schopnost své armády spolupracovat se západními spojenci, aniž by do bloku přímo vstupoval. Švýcarsko si zároveň uchová status diplomatického prostředníka a hostitele mezinárodních mírových summitů.
Strana SVP, která je nejsilnější stranou v parlamentu, utrpěla těžkou porážku. Její představitelé před hlasováním varovali, že stávající kurz zemi zatahuje do cizích konfliktů a ničí její historickou identitu. Většina Švýcarů však dala pro tuto chvíli jasně najevo, že v 21. století vidí budoucnost v pragmatické mezinárodní spolupráci.
