Ladislav Pešek, vlastním jménem Ladislav Pech, pocházel ze starého divadelního rodu, což zásadně formovalo jeho profesní dráhu. Po absolutoriu na brněnské konzervatoři a krátkém působení na tamní zemské scéně získal v roce 1929 angažmá v pražském Národním divadle. V něm setrval až do svého odchodu do důchodu v roce 1976. Na první české scéně vytvořil přes tři sta žánrově rozmanitých postav, přičemž kritika oceňovala zejména jeho dynamické herectví, smysl pro tragikomedii a precizní práci s hlasem.
Paralelně s divadelní kariérou se Pešek prosadil v kinematografii. Ve 30. a 40. letech minulého století se stal představitelem energických mladíků a studentů, z nichž nejznámější zůstává postava záškoláka Ády Čuřila ve snímcích Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše. V pozdějším věku plynule přešel do charakterových rolí, kde diváckou popularitu potvrdil například jako král v pohádce Obušku, z pytle ven! nebo v televizním seriálu Byl jednou jeden dům.
Kromě aktivního herectví se Ladislav Pešek věnoval také pedagogické činnosti, kdy v letech 1947 až 1950 vyučoval na pražské DAMU. Za svůj přínos kultuře obdržel v tehdejším režimu tituly zasloužilého i národního umělce a Řád práce. Herec zemřel 13. července 1986 v Praze ve věku 79 let, jeho umělecké dědictví však dodnes zůstává pevnou součástí fondu české dramatické tvorby.
