Platforma WikiLeaks vznikla s vizí poskytnout anonymním oznamovatelům (whistleblowerům) technologicky bezpečné a šifrované zázemí pro zveřejňování cenzurovaných či přísně tajných dokumentů. Cílem organizace bylo využít internet a kryptografii ke snížení rizik pro ty, kteří chtějí odhalit neetické či nezákonné chování vlád a korporací po celém světě.
Globální pozornost na sebe projekt strhl především v roce 2010. Tehdy díky materiálům od americké analytičky Chelsea Manningové publikoval šokující video z Bagdádu zachycující útok amerického vrtulníku na civilisty a stovky tisíc tajných dokumentů z válek v Iráku a Afghánistánu. Následné zveřejnění čtvrt milionu diplomatických depeší amerických ambasád způsobilo masivní mezinárodní skandál a otřáslo základy globální diplomacie.
Zatímco zastánci oslavovali Assange jako hrdinu svobody slova, západní vlády v čele s USA označily činnost portálu za bezohledný hazard s národní bezpečností, který ohrozil životy zpravodajských zdrojů. Samotný zakladatel za své aktivity zaplatil lety strávenými v izolaci – nejprve sedm let na ekvádorské ambasádě v Londýně a následně pět let v britské přísně střežené věznici Belmarsh.
Po vleklých právních bitvách byl Julian Assange v červnu 2024 propuštěn na svobodu do rodné Austrálie poté, co uzavřel dohodu o vině a trestu s americkou justicí. Přestože samotná platforma v posledních letech kvůli blokádám financování a právním sporům utlumila svou publikační činnost, její dvacetiletý odkaz zůstává klíčovým milníkem v debatě o transparentnosti moci a limitech svobodného tisku.
