Kongresmanka, která v říjnu oslaví 37. narozeniny, v rozhovoru pro The New York Times přiznala, že o vstupu do boje o Bílý dům v roce 2028 aktivně přemýšlí, a oficiální rozhodnutí plánuje učinit po podzimních kongresových volbách. Její případná kandidatura by znamenala zásadní zlom pro celou Demokratickou stranu a nutila by ji k výraznému posunu doleva.
Ocasio-Cortezová do tohoto souboje vstupuje jako výrazná tvář americké radikální levice, k čemuž přispívá i její nedávné formální obnovení členství v organizaci Democratic Socialists of America (DSA). Levicové hnutí v ní vidí přirozenou nástupkyni senátora Bernieho Sanderse a křídlo DSA již usiluje o zajištění oficiální podpory pro její případnou kampaň.
V rozhovoru kongresmanka předvedla nekompromisní antikapitalistický postoj, když ostře vystoupila proti investicím do umělé inteligence a prohlásila, že „Kongres nesmí v žádném případě sanovat a zachraňovat Big Tech“ z peněz daňových poplatníků. Tím jasně vzkázala, že odmítá jakoukoliv státní pomoc pro miliardové korporace na úkor veřejných zdrojů.
Kromě ekonomických témat AOC otevřeně popsala, jakou roli v jejím rozhodování hraje pohlaví a rasa, a uvedla, že je popíráním reality předstírat, že identita v kampani není klíčový faktor. Uvědomuje si přitom historickou tíhu porážek předchozích prezidentských kandidátek a počítá s touto náročnou politickou matematikou.
Tato vyhraněná rétorika plně navazuje na její dosavadní radikální agendu. Ocasio-Cortez se v minulosti proslavila výroky, že „kapitalismus je nereformovatelný systém odsouzený k zániku“ a že v morální společnosti by miliardáři vůbec neměli existovat, protože bohatství bohatých vzniká z práce ostatních lidí. V mezinárodní politice navíc patří k nejhlasitějším propalestinským hlasům ve Washingtonu a izraelské vojenské operace otevřeně označila za „genocidu“. Letos v dubnu oznámila, že bude blokovat veškerou americkou vojenskou pomoc Izraeli.
