Lékař, který předběhl svou dobu. Před 100 lety zemřel zakladatel Jedličkova ústavu

Redakce ToZprávy1 min čtení
Rudolf Jedlička

Pamětní deska Rudolfa Jedličky na budově Jedličkova ústavu v ulici V Pevnosti na pražském Vyšehradě.

Foto: Matěj Baťha / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0

Patřil k nejvýznamnějším českým lékařům a průkopníkům rentgenologie. Rudolf Jedlička byl uznávaným chirurgem a zakladatelem ústavu pro děti s tělesným postižením. Za pokrok medicíny však zaplatil vlastním zdravím. V pondělí 26. října uplyne 100 let od jeho smrti.

Rudolf Jedlička (20. února 1869 – 26. října 1926) se narodil v Lysé nad Labem do lékařské rodiny. Po studiích v Praze se věnoval chirurgii a brzy získal pověst schopného operatéra. Fascinovalo ho zejména rentgenové záření, objevené v roce 1895. Už v lednu 1897 se podílel na první operaci v českých zemích provedené na základě rentgenového vyšetření. Stal se tak jedním z průkopníků moderní diagnostiky a české radiologie.

Jedlička si také uvědomoval, jak obtížně žijí děti s tělesným postižením, které společnost často odsouvala na okraj. Proto 1. dubna 1913 otevřel na pražském Vyšehradě ústav poskytující nejen zdravotní péči, ale také vzdělání a přípravu na samostatný život. Prvními obyvateli bylo dvanáct chlapců, o jejichž vzdělávání pečoval pedagog František Bakule. Zařízení se postupně rozrůstalo a stalo se průkopníkem komplexní péče o lidi s postižením.

Jedlička se věnoval také náročným operacím a rozvoji zdravotnických zařízení. V roce 1914 otevřel Pražské sanatorium v Podolí a roku 1921 se stal profesorem a přednostou II. chirurgické kliniky Univerzity Karlovy. Práce s rentgenem však měla i odvrácenou stránku. V době, kdy se rizika záření teprve poznávala, pracovali lékaři bez dostatečné ochrany. Dlouhodobé ozáření se podepsalo i na Jedličkově zdraví.

Poslední dny života strávil ve své vile v harrachovské části Nový Svět. Trápilo ho také srdeční onemocnění a 26. října 1926 zde ve věku 57 let zemřel. Pohřben byl na pražském Vyšehradě. Zanechal po sobě významné medicínské úspěchy a moderní zdravotnická zařízení, ale především myšlenku, že lidé s tělesným postižením mají mít možnost žít plnohodnotný a co nejsamostatnější život.

Zobrazit méně

Sdílet:

Diskuze