V pondělním referendu se přibližně tři čtvrtiny hlasujících vyslovily pro setrvání Alberty v Kanadě. Zhruba čtvrtina naopak podpořila zahájení právního procesu, který by mohl vyústit v další, tentokrát závazné hlasování o nezávislosti. Podle průběžných údajů volebních orgánů tak převážili odpůrci separatismu. Oficiální výsledky budou zveřejněny 29. října.
Kanadský premiér Mark Carney označil výsledek za úspěch celé země. Zdůraznil, že obyvatelé Alberty dali přednost jednotě, a následně jednal s provinční premiérkou Danielle Smithovou. Ta se rovněž vyslovuje proti odtržení, přestože dlouhodobě požaduje větší pravomoci provincie. Po hlasování oznámila, že během svého působení v čele Alberty další referendum o nezávislosti nevyhlásí.
Separatistické hnutí však porážku nepovažuje za konec svých snah. Jeho představitelé upozorňují na dlouhodobé spory s federální vládou, zejména v otázkách energetické politiky a rozdělení pravomocí. Alberta patří mezi nejvýznamnější kanadské producenty ropy a zemního plynu. Část jejích obyvatel se domnívá, že Ottawa dostatečně nerespektuje ekonomické zájmy provincie.
Kanada přitom podobné hlasování o své budoucnosti nezažila poprvé. V roce 1980 obyvatelé frankofonního Québecu odmítli návrh na suverenitu provincie spojenou s novým partnerstvím s Kanadou. Mnohem těsnější bylo referendum v říjnu 1995, kdy pro samostatnost hlasovalo 49,4 procenta voličů. O setrvání Québecu v Kanadě tehdy rozhodlo pouhých 54 tisíc hlasů. Také samotná Alberta má zkušenost s referendy. V roce 2021 například její obyvatelé většinově podpořili návrh na odstranění ústavního ustanovení o vyrovnávacích platbách mezi kanadskými provinciemi.
Referendum se uskutečnilo také v době napjatých vztahů Kanady se Spojenými státy. Americký prezident Donald Trump opakovaně hovořil o možnosti připojení Kanady k USA a jeho obchodní politika vyvolává mezi oběma zeměmi spory. Hlasování v Albertě tak představovalo nejen rozhodování o budoucnosti jedné provincie, ale také zkoušku kanadské jednoty v období rostoucího vnějšího tlaku.
