V pondělí 19. října čeká obyvatele Alberty referendum, které může otevřít cestu k odtržení této západokanadské provincie. Hlasování nebude přímo rozhodovat o vyhlášení nezávislosti. Voliči si budou vybírat mezi zachováním současného postavení Alberty v rámci Kanady a zahájením ústavního procesu, který by umožnil uspořádat další, tentokrát závazné referendum o odtržení. Samotné pondělní hlasování má pouze nezávazný charakter.
Podle průzkumu agentury Léger zveřejněného 8. října si 70 procent dotázaných přeje zachování Alberty v Kanadě, zatímco 22 procent podporuje zahájení procesu vedoucího k dalšímu referendu. Přibližně sedm procent respondentů zůstává nerozhodnutých. Také červnový průzkum společnosti Ipsos ukázal výraznou převahu odpůrců odtržení. Pro setrvání Alberty v Kanadě se tehdy vyslovilo 72 procent respondentů a pro zahájení procesu směřujícího k dalšímu hlasování pouze 19 procent.
Alberta patří díky rozsáhlým zásobám ropy a zemního plynu k hospodářsky významným kanadským provinciím. Separatistické nálady zde dlouhodobě souvisejí zejména se spory o energetickou politiku, rozdělování pravomocí a vztahy s federální vládou v Ottawě. Zastánci nezávislosti tvrdí, že provincie by měla mít větší kontrolu nad vlastními přírodními zdroji a příjmy. Provinční premiérka Danielle Smithová však podporuje zachování Alberty jako součásti Kanady.
Do kampaně před referendem se výrazně zapojil také kanadský premiér Mark Carney. Na čtvrtečním shromáždění v Calgary varoval, že rozdělení Kanady by mohlo posloužit zájmům Spojených států. Jeho vystoupení souviselo s napjatými vztahy mezi oběma zeměmi a opakovanými výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném připojení Kanady k USA. Carney zároveň zdůraznil potřebu hospodářské spolupráce a společného postupu při rozvoji energetické infrastruktury. Výsledek pondělního hlasování ukáže, jak silnou podporu má separatistické hnutí mezi obyvateli Alberty.
