Na úterním summitu COP31 prohlásila Thunbergová, že klimatická změna ohrožuje všechno, na čem lidem záleží. Podle agentury AP vyzvala světové politiky, aby upřednostnili planetu a většinu obyvatel před zájmy privilegovaných, kteří podle ní hromadí obrovské zisky a politickou moc. Konferenci současně kritizovala kvůli vlivu fosilních společností. Na klimatickém summitu OSN vystupuje poprvé od roku 2021, kdy sliby světových lídrů označila za pouhé „bla, bla, bla“. Jednání v Antalyi potrvají do 20. listopadu.
Katastrofická varování provázejí Thunbergovou od počátků její kariéry. V roce 2018 sdílela článek s tvrzením, že pokud lidstvo během pěti let nepřestane využívat fosilní paliva, může mu hrozit vyhynutí. Příspěvek později smazala. V listopadu 2022 pak při představení své knihy v Londýně otevřeně zaútočila na západní kapitalismus, který označila za vykořisťovatelský, rasistický a utlačovatelský systém. Její požadavky tak dávno přesáhly samotnou ochranu klimatu.
Výraznou součástí jejího aktivismu se stal také izraelsko-palestinský konflikt. Thunbergová opakovaně vystupovala na podporu Palestinců, obviňovala Izrael z genocidy a v roce 2025 se dvakrát účastnila pokusů prolomit námořní blokádu Pásma Gazy. Izraelské úřady ji při obou akcích zadržely a deportovaly. Kritici jí vytýkají jednostranný pohled na konflikt, ona sama odmítá obvinění z antisemitismu. V prosinci 2025 ji navíc britská policie zadržela při propalestinském protestu v Londýně kvůli transparentu podporujícímu vězně spojené se zakázanou organizací Palestine Action. Později byla propuštěna na kauci. S policií se opakovaně střetla také při klimatických demonstracích.
Thunbergová se proslavila už jako patnáctiletá školačka, když v roce 2018 začala místo vyučování protestovat před švédským parlamentem. Střední školu dokončila v červnu 2023, žádné vysokoškolské vzdělání veřejně nedoložila. Přesto se stala jednou z nejznámějších tváří světového klimatického hnutí a pravidelně promlouvá k politikům i mezinárodním institucím. Její dnešní vystoupení v Turecku ukazuje, že od ochrany životního prostředí stále častěji přechází k požadavkům na zásadní proměnu ekonomického a politického systému. Právě spojování klimatického aktivismu s radikální kritikou kapitalismu a zahraničněpolitickými postoji z ní dělá stále kontroverznější osobnost.
