Všechno začalo v září 2024 při středoškolském fotbalovém utkání ve městě Bow v americkém státě New Hampshire. Dva otcové, Kyle Fellers a Anthony Foote, přišli podpořit své dcery s růžovými náramky označenými písmeny XX. Ta odkazují na chromozomální kombinaci typickou pro ženské pohlaví a měla symbolizovat nesouhlas s účastí transgenderové hráčky v týmu soupeřek. Rodiče nepoužívali transparenty ani neskandovali, svůj postoj chtěli vyjádřit pouze viditelným symbolem.
Vedení školy však situaci vyhodnotilo jinak. Podle jeho představitelů mohly být náramky vnímány jako projev namířený proti transgenderové studentce a škola měla povinnost chránit žáky před obtěžováním. Organizátoři proto rodiče vyzvali, aby náramky sundali nebo odešli, a na místo přivolali policii. Oběma mužům byl následně na určitou dobu zakázán vstup na školní pozemky. Fellers kvůli tomu podle vlastních slov přišel přibližně o polovinu fotbalových zápasů své dcery v jejím posledním ročníku.
Rodiče se obrátili na soud s argumentem, že škola porušila jejich právo na svobodu projevu zaručené prvním dodatkem americké ústavy. První rozhodnutí jim příznivé nebylo, avšak federální odvolací soud v srpnu letošního roku dospěl k závěru, že jejich tichý protest nepředstavoval obtěžování ani narušování pořádku. Školní úřady podle něj nemohou v debatě o závažné veřejné otázce zvýhodňovat jeden názor a druhý potlačovat.
Definitivní tečku za sporem učinil 5. listopadu federální soudce Steven McAuliffe. V rámci soudem schváleného urovnání konstatoval, že školní obvod porušil ústavní práva rodičů, a potvrdil jejich možnost nosit náramky také na dalších školních sportovních akcích. Pojišťovací fond školního obvodu navíc uhradí 275 tisíc dolarů na právních nákladech. Každý ze čtyř žalobců obdrží symbolických 17,91 dolaru, což připomíná rok ratifikace prvního dodatku americké ústavy.
„Rodiče se nevzdávají svých práv podle prvního dodatku jen proto, že přijdou na středoškolský fotbalový zápas,“ uvedl advokát Endel Kolde z organizace Institute for Free Speech, která žalobce zastupovala. Rozhodnutí tak přesahuje samotnou debatu o účasti transgenderových sportovců v ženských soutěžích. Připomíná totiž zásadu, že nesouhlasný názor není sám o sobě obtěžováním. Dvě písmena na růžovém náramku nakonec stačila k soudnímu sporu trvajícímu přes dva roky – a k potvrzení práva pokojně je nosit.
