Dohodu mají zástupci deseti států podepsat v úterý 10. listopadu na palubě britské letadlové lodi HMS Prince of Wales. Vedle Velké Británie se zapojí Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Island, Nizozemsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva. Všechny země již spolupracují v rámci Společných expedičních sil (JEF), nyní však chtějí přejít od výměny informací a společných jednání k těsnější koordinaci vojenských operací.
Hlavním cílem nové dohody je posílit bezpečnost severního Atlantiku, Arktidy a Baltského moře. Zvláštní pozornost bude věnována ruským ponorkám, které by v případě ozbrojeného konfliktu mohly ohrožovat námořní dopravu nebo podmořskou infrastrukturu. Spolupráce má zahrnovat námořní, letecké i pozemní síly. Podle Knightona je ochrana těchto oblastí důležitá nejen pro evropské státy, ale také pro bezpečnost východního pobřeží Spojených států.
Britský náčelník generálního štábu v nedělním rozhovoru pro Financial Times varoval před rostoucí ochotou Moskvy riskovat. „Je to nejnebezpečnější období, jaké jsem ve svém dospělém životě zažil,“ prohlásil sedmapadesátiletý letecký maršál. Připomněl přitom případy cílených vražd, sabotáží a kybernetických útoků, za nimiž podle něj stojí ruský stát. Zdůraznil také, že Velká Británie musí v rozpoznávání a zvládání těchto hrozeb dohnat evropské spojence, zejména země ležící blíže k Rusku.
Knighton současně vyzval evropské státy k větší odpovědnosti za vlastní obranu bez ohledu na to, kdo právě stojí v čele Spojených států. Podle něj se americká strategická pozornost přesouvá směrem k indicko-pacifickému regionu již delší dobu a tento proces nezačal až s Donaldem Trumpem. Silnější evropské ozbrojené síly mají podle britského generála především odradit Moskvu od případné vojenské konfrontace. Nová námořní dohoda má být jedním z konkrétních kroků tímto směrem.
