Podle průzkumu laboratoře Labop FESPSP, jehož výsledky zveřejnil ve čtvrtek 5. listopadu deník Folha de S.Paulo, považuje 49,2 procenta dotázaných Bolsonarův odjezd za snahu vyhnout se možnému zatčení. Dalších 47 procent se naopak domnívá, že Brazílii opustil kvůli politickému pronásledování. Výzkum proběhl mezi 27. a 29. říjnem na vzorku 1926 voličů prostřednictvím internetového dotazníku. Uváděná statistická odchylka činí 2,2 procentního bodu.
Ještě výraznější rozdíly se ukázaly mezi příznivci obou prezidentských kandidátů. Zatímco 98 procent voličů prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy považuje Bolsonarův odjezd za útěk, mezi voliči jeho soupeře převažuje zcela opačný názor. Plných 95 procent z nich je přesvědčeno, že bývalý prezidentský kandidát opustil vlast kvůli politickému pronásledování. Podobně odpovídali i pravicoví voliči, kteří se přímo nehlásí k Bolsonarovu politickému táboru.
Flávio Bolsonaro přicestoval do Spojených států 28. října, tedy tři dny po druhém kole prezidentských voleb. Odmítl přitom tvrzení, že ze země uprchl, a svůj odjezd zdůvodnil obavami z politického zneužívání justice. Brazilské úřady jej vyšetřují v souvislosti s podezřeními z finančních trestných činů, Bolsonaro však jakékoli provinění odmítá. Soud mu před odjezdem nařídil odevzdat cestovní doklady, příkaz k zatčení ale vydán nebyl. Americký prezident Donald Trump následně potvrdil, že Spojené státy umožnily Bolsonarovi a jeho rodině vstup do země.
Průzkum tak dokládá, že politické rozdělení brazilské společnosti pokračuje i po skončení voleb. Lula ve druhém kole 25. října zvítězil s 51,79 procenta platných hlasů, zatímco Bolsonaro získal 48,21 procenta. Podle politologa Jaira Pimentela, který se na výzkumu podílel, lidé často interpretují stejné události podle svého politického přesvědčení. Výsledky přitom samy o sobě nerozhodují o právním posouzení Bolsonarova odjezdu ani o oprávněnosti jeho obav.
