Reflexe a bilance událostí z 11. září 2001, jejich příčin, dopadů na světovou bezpečnost a vztahů Západu s islámským světem v kontextu výročí.
Západ už čtvrt století vede válku s islamistickým terorem – a odpovědí je válkou generovaný teror. Zejména západní Evropa je asi odsouzena k tomu, bránit se terorismu dlouhodobě.
Hlava anglikánské církve, arcibiskupka z Canterbury Sarah Mullallyová minulý týden na výročí 11. září slavnostně ocenila pákistánského imáma Tahira Mehmooda Ašrafího za mezináboženský dialog. Ocenění však na britských ostrovech rychle způsobilo poprask, vyšlo totiž najevo, že Ašrafí v minulosti udělil Usámovi bin Ládinovi titul „meč Boží“. Poprask také způsobila fotografie z předání ocenění, na které je imámova manželka zcela zahalená v nikábu. Po ostré reakci jak od obětí teroristických útoků…
Na rozdíl od útoku imperiálního Japonska na americkou základnu v Pearl Harboru (1941), který vedl k válce a jednoznačné porážce ostrovní říše, útok pouhých čtyř unesených civilních letadel s 19 sebevražednými islamisty na Světové obchodní centrum v New Yorku a na Pentagon 11. září měl tragické důsledky. Rozsahem byl největší v dějinách (Wiki), vždyť během necelých dvou hodin zahynulo v ruinách mrakodrapů a okolí 2977 osob (včetně tří stovek statečných hasičů i záchranářů) a 16 493 lidí bylo…
V září 2001 stál Západ proti jasně definovanému protivníkovi – úzké skupině náboženských radikálů skrývajících se v afghánských horách. O čtvrt století později Západ spouští operaci Epic Fury, nad Jemenem operují útočné drony.
Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k výročí útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku
Echo Salon Ondřeje Šmigola o výročí 11: září. Poučili jsme se? A jak tyto útoky změnily svět? Sledujte debatu s prorektorem CEVRO Univerzity a bývalým poradcem pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem, politologem Romanem Jochem a expertem na terorismus z Metropolitní univerzity Praha Oldřichem Burešem.
Je to již čtvrtstoletí, kdy islamističtí teroristé z al-Káidy spektakulárně zaútočili na USA a rozpoutali novou dějinnou éru. Přesně 25 let po těchto událostech jsme se sešli s prorektorem CEVRO Univerzity a bývalým poradcem pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem, politologem Romanem Jochem a expertem na terorismus z Metropolitní univerzity Praha Oldřichem Burešem, abychom debatovali o tom, jak tyto útoky změnily svět.
V pátek 11. září uplynulo čtvrtstoletí od teroristického útoku al-Káidy na New York a Washington. Náraz letadel do „dvojčat“ a Pentagonu bylo něco, co si do té doby nedokázaly představit ani zpravodajské služby. Dnes může teroristická hrozba kvůli překotnému rozvoji AI dosáhnout další úrovně.
Ano, pamatuju si, kdy jsem se dozvěděl o atentátu na J. F. Kennedyho v roce 1963 a stejně živě si vzpomínám na 11. září před pětadvaceti lety. Bydlel jsem tehdy ještě v Praze. Moje pracovna, byl to skutečný brloh. Kanape, kancelářský psací stůl se dvěma monitory, 17 palců úhlopříčka, to byl tehdy VELKÝ monitor). Po levé ruce jsem pak měl pracovní stůl a na něm televizor JVC.
Stalo se to přesně před čtvrt stoletím. Bylo 11. září 2001 a já z pracovních důvodů seděl na palubě letadla směřujícího z Prahy do New Yorku. Někde mezi Británií a Islandem oznámil kapitán, že vzdušný prostor nad Spojenými státy byl uzavřen a my se musíme vrátit domů.
Ani 25 let po pádu Dvojčat a 14 let po smrti nepřestává Usáma bin Ládin, strůjce útoku na Spojené státy, fascinovat svou obludností. Čím bylo formováno jeho myšlení, co zamýšlel a co chtěl, co mu na Americe tolik vadilo? Podívejme se pod pokličku uvažování největšího z teroristů – a pro zajímavost srovnejme jeho myšlenky s tím, co někteří říkají ještě dnes...
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila 69 dosud veřejnosti neznámých zpravodajských zpráv určených prezidentům Billovi Clintonovi a Georgi W. Bushovi, které se týkají sítě Al-Káida. Reporty pokrývají období od února 1998 do 12. září 2001.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila u příležitosti 25. výročí teroristických útoků z 11. září 2001 dosud utajované prezidentské zpravodajské briefingy (PDB), které v letech 1998 až 2001 dostávali prezidenti Bill Clinton a George W. Bush. Podle agentury jde o největší soubor odtajněných materiálů CIA souvisejících s útoky z 11. září. Dokumenty pocházejí z let před útoky a z následujícího dne. CIA o tom informovala v tiskové zprávě.
Neuvěřitelné příběhy z 11. září: Muž s červeným šátkem, věrný pes i osudová vzpoura v nebi
V New Yorku začala pieta za oběti teroristického útoku na dva mrakodrapy Světového obchodního střediska (WTC), od něhož dnes uplynulo 25 let. Ceremoniálu u památníku takzvaných dvojčat se účastní viceprezident J.D. Vance, všichni žijící exprezidenti USA, starosta města Zohran Mamdani, jakož i řada dalších vrcholných činitelů. Prezident Donald Trump v New Yorku není, projev pronesl na pietním ceremoniálu u Pentagonu, který byl před čtvrt stoletím také cílem útoku.
Odchod vojáků z Afghánistánu v pořadu K věci exprezident Miloš Zeman označil za zbabělou kapitulaci. Biden i Trump podle něj zbaběle kapitulovali před Tálibánem. Ve vysílání CNN Prima NEWS při 25. výročí útoků z 11. září 2001 také zmínil, jak tyto události souvisejí s ruským útokem na Ukrajinu, a uvedl, že Islámský stát ještě stále nebyl poražen.
25 let od hrůzy, která změnila svět: Poslední vzkazy obětí 11. září trhají srdce
Dnes uběhlo celé čtvrtstoletí od útoků čerstvě natankovanými dopravními letadly na americké cíle. Útoků, které zcela změnily bezpečnost uvnitř západního světa i jeho vztah k islámským režimům. Jaká cesta vedla ke zkáze Dvojčat a proč po čtvrtstoletí opět vládnou Afghánistánu mudžáhedíni?
To je vše — jste na začátku příběhu.
r4N.%24X%7C%5C.%7CG%5D&user=%26Yi'o%2FH*%22UwV*zDX&pid=s%25NhqT%26kYE%7C(z%20mg)
r4N.%24X%7C%5C.%7CG%5D&user=%26Yi'o%2FH*%22UwV*zDX&pid=s%25NhqT%26kYE%7C(z%20mg)