Veřejná debata a politické spory mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládními představiteli o možnostech návratu monarchie a výrocích ohrožujících českou státnost.
Aktivita za 14 dní
Státní vyznamenání v podobě, jak je známe, jsou spíš monarchistický relikt než republikánský institut. Každý rok připomenou, jak málo umíme žít věci veřejné. V republice by oceňování zásluh mělo vycházet ze svaté trojice institucí, pravidel a transparentnosti. Pojďme si ty tři projít jednu za druhou.
Ten výše uvedený počet let, po provedení příslušných aritmetických operací tedy 397 roků, je samozřejmě přibližný – ale v celkovém počtu se těch pár měsíců a dnů snad celkem legitimně dá pokládat za zanedbatelnou zaokrouhlovací chybu.
„Skončit po nějakých čtyřiceti letech od sametové revoluce v monarchii zmítané občanskou válkou, takhle bych si vítězství pravdy a lásky nepředstavoval,“ říká v rozhovoru pro Parlamentnílisty.cz známý sociolog a filozof Jan Keller. Bavili jsme se i o státním sektoru, prezidentovi Petru Pavlovi a tuzemské armádě.
Pokud by monarchie nezanikla, měli bychom se dnes lépe. S takovou formulací souhlasilo neuvěřitelných 42 procent respondentů sociologického průzkumu společnosti SC&C pro Český rozhlas, který proběhl v rámci oslav stoletého výročí založení Československa. Zda si v roce 2018 tohoto výsledku povšiml i Petr Pavel, tehdy předseda vojenského výboru NATO, těžko říct. O sympatiích českého národa ale něco vědět musí, jinak by před letošní dovolenou neprohlásil, že by neměl sebemenší problém s proměnou republiky v moderní konstituční monarchii.
Zatímco hnutí SPD vidí ve výrocích prezidenta Petra Pavla o možnosti konstituční monarchie útok na ústavní základy státu, Konzervativní strana odmítá jakékoli „strašení návratem Habsburků“. Podle jejího předsedy Jana Kubalčíka je diskuse o formě státního zřízení zcela legitimní a Česko by se v budoucnu mohlo stát královstvím, pokud by si to občané přáli.
HISTORIE BEZ HYSTERIE „Monarchie končí vznikem Československa koncem října 1918, ovšem vznikem tohoto státu byla zavedena dosti silná opatření, aby republikánský statut nemohl být zvrácen,“ reaguje historik Jiří Fidler na slova prezidenta Petra Pavla, že by si dokázal představit Česko jako moderní parlamentní monarchii. Ale možných panovníků by se našlo mnohem více, než jen prezidentem zmiňovaný Habsburk.
ROZJEZD ZEŇKA ZBOŘILA Karel Kryl měl pravdu, když ve svém protest songu Demokracie upozornil na to, kdo všechno „čeká na majetky", obává se Zdeněk Zbořil. Ve svém tradičním týdením rozboru pro ParlamentníListy.cz rozebírá slova Petra Pavla, stejně jako zvláštní diplomatickou roli Daniela Hermana.
Prezident Petr Pavel, který sliboval věrnost republice, by se podle svých slov nebránil návratu monarchie, jejíž tradici jsme prý přerušili. A rovnou by se měl vrátit potomek Habsburků na český trůn. Kde se u Pavla tyto myšlenky vzaly? A proč ho hned napadl Karel Habsburský, který navzdory historickým faktům obhajuje boj sudetských Němců proti Čechům? ParlamentníListy.cz věc analyzují a hodnotí s právníkem Radkem Suchým.
Poradce Motoristů pro zahraniční politiku Jan Zahradil se na sociálních sítích znovu ostře pustil do prezidenta Petra Pavla. Tentokrát bývalý člen ODS v souvislosti s výrokem hlavy státu o monarchii napsal, že je Pavel „přizpůsobivý, nebo jen hloupý“. Jako už několikrát v minulosti se pod Zahradilovým příspěvkem objevil nesouhlasný komentář expremiéra Mirka Topolánka. „Proboha, tohle už fakt přeháníš,“ vzkázal někdejší šéf ODS bývalému kolegovi.
Petr Pavel připustil návrat monarchie: Vondráček vrací úder a vytáhl jeho minulost
Prezident Petr Pavel se nebrání návratu krále na český trůn, pokud by si to veřejnost přála. Uvedl to v odpovědích pro Český královský institut, v nichž zároveň připomněl své nedávné setkání s Karlem Habsburským, vnukem posledního českého krále Karla I. Podle ministra zahraničí Petra Macinka (Motoristé sobě) je Pavlův postoj k monarchii dalším důkazem, že prezident soustavně útočí na českou státnost a že nebere vážně svůj inaugurační slib.
To je vše — jste na začátku příběhu.
