Vyjednávání o příštím sedmiletém rozpočtu EU, známém jako Víceletý finanční rámec (VFR), které vstupuje do rozhodující fáze. Téma zahrnuje spory o výdaje na obranu, financování klimatických opatření a přerozdělování bohatství mezi členskými státy.
Aktivita za 14 dní
Česko, Maďarsko a Slovensko požadují výjimku z finančního zajištění nového úvěru EU pro Ukrajinu, přidalo se i Bulharsko. Jejich požadavek ale vyvolává ostrou kritiku mezi německými diplomaty, a to prý i kvůli tomu, že všechny tři země zároveň požadují rozsáhlé prostředky z unijního rozpočtu na podporu regionů, píše německý Die Welt a Politico. Spor se promítá také do jednání o rozpočtu EU.
Premiér Andrej Babiš odmítl převod části výnosů z emisních povolenek a tabáku do rozpočtu EU. Zároveň chce zachovat evropské fondy pro české investice.
Český premiér Andrej Babiš se po včerejším jednání v Bruselu domnívá, že se lídrům nejspíš nepodaří dosáhnout dohody o budoucím víceletém rozpočtu EU do konce letošního roku. Stane se tak nejspíš až v únoru či v březnu, uvedl Babiš při příchodu na druhý den summitu.
Jednání evropských lídrů o novém sedmiletém rozpočtu Unie může podle premiéra Andreje Babiše (ANO) skončit dohodou až v únoru nebo březnu příštího roku. Šéf české vlády to řekl v pátek ráno při příchodu na druhý den summitu v Bruselu. Popsal také ostrý spor o emisní povolenky, kvůli kterému podle svých slov společně s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou opakovaně blokoval závěry Evropské rady. Debata skončila až okolo druhé hodiny v noci.
Francouzská politička Marine Le Penová zpochybnila ve středu další financování Ukrajiny, která již déle jak čtyři roky čelí ruské agresi. Český premiér Andrej Babiš (ANO), kterého přitom ve středu označila za významného spojence v Evropské unii, novinářům ve čtvrtek při příchodu na summit Evropské rady sdělil, že s ní toto téma při jejich osobním setkání neprobíral. Poukázal ovšem na velké zadlužení jednoho ze dvou motorů Unie. Oba politici spolu hovořili v Bruselu při příležitosti jednání…
Premiér Andrej Babiš bude zastupovat Česko na dvoudenním summitu lídrů EU, který začíná ve čtvrtek v Bruselu. Jedním z hlavních témat bude nový sedmiletý rozpočet Unie od roku 2028, jehož poslední návrh od irského předsednictví počítá oproti původnímu návrhu Evropské komise se škrty zhruba o osm procent. Lídři budou jednat také o cenách energií a podpoře Ukrajiny, předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová chce otevřít i pakt proti nadbytečné byrokracii v členských státech. Ještě před summitem…
Od července předsedá Radě EU Irsko. Předsednická země má být nestranným vyjednavačem – a právě vyjednávání bude potřeba víc než dost. Irové mají proti předchozímu Kypru výhodu: angličtina je pro ně mateřským jazykem, rozumí jí každý. Teď se ukáže, zda Irové porozumějí i rébusu jménem evropské finance.
Členské státy spíše podpoří nové unijní daně pro příští sedmiletý rozpočet EU, pokud budou přinášet peníze, které národní vlády dosud nevybírají. V rozhovoru pro server Politico to po cestě po 25 metropolích uvedl předseda Evropské rady António Costa. Vlády zároveň vyzval, aby pro dosažení dohody o rozpočtu zmírnily své nepřekročitelné podmínky. Představitelé českých politických stran mají k návrhům, z nichž nejpravděpodobnější se zatím jeví podíl z výnosů emisních povolenek a z uhlíkového cla…
Přibližně 2 biliony eur: To je zhruba výše ohromujícího návrhu rozpočtu Evropské komise na období 2028–2034, který byl představen 16. července 2025. V nominálním vyjádření je o více než 60 % vyšší než současný dlouhodobý rozpočet, neboli víceletý finanční rámec. Není žádným překvapením, že národní vlády proti unijnímu rozpočtu tvrdě […]
Itálie odmítá zavedení společných unijních daní a naopak podporuje škrty v administrativním aparátu Evropské unie. Dnes to podle prohlášení vlády sdělila italská premiérka Giorgia Meloniová předsedovi Evropské rady António Costovi, který objíždí vlády zemí evropského bloku v rámci vyjednávání o rozpočtu na období 2028 až 2034.
Nové celoevropské daně by mohly ochránit německé daňové poplatníky před tím, aby posílali do Bruselu více peněz. Prohlásil to předseda Evropské rady António Costa při své cestě po evropských metropolích, která ho v úterý zavedla do Berlína. Do neformálního termínu pro dohodu o unijním rozpočtu na období 2028 až 2034 zbývají necelé čtyři měsíce a Costa naznačil, že nové odvody by snížily národní příspěvky do unijní pokladny. Právě to je klíčovým cílem Německa, které financuje čtvrtinu celého…
Vyjednávání o dlouhodobém rozpočtu Evropské unie se zostřují a jednotlivé členské státy chtějí prosadit své priority. Portugalský ministr zemědělství José Manuel Fernandes má v souvislosti s příštím dlouhodobým rozpočtem EU jedno palčivé přání: chce více koz, které pomáhají s bojem proti požárům.
Premiér Andrej Babiš ve čtvrtek zamíří do Bratislavy, kde se sejde s premiéry zemí Visegrádské čtyřky a irským předsedou vlády Micheálem Martinem, jehož země nyní předsedá Radě EU. Na Bratislavském hradě mají jednat o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie, cenách energií a pohonných hmot, nelegální migraci nebo dalším rozšíření Unie.
Český premiér Andrej Babiš při vystoupení ve slovinském Bledu vyzval k vytváření koalic členských zemí Evropské unie. Ty na unijní úrovni při vyjednávání o příštím rozpočtu EU budou hájit zájmy Česka a střední Evropy v oblasti konkurenceschopnosti či kohezních fondů.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) při vystoupení ve slovinském Bledu vyzval k vytváření koalic členských zemí Evropské unie (EU), které na unijní úrovni při vyjednávání o příštím rozpočtu EU budou hájit zájmy Česka a střední Evropy v oblasti konkurenceschopnosti či kohezních fondů. Kritizoval přístup bloku k migraci a také klimatickou politiku Green Deal, která podle něj ničí český průmysl. Vyzdvihl důležitost spolupráce na půdorysu Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko).
Návrh nového rozpočtu Evropské unie na roky 2028 až 2034 je třeba snížit o stovky miliard eur. Uvedl to německý kancléř Friedrich Merz po jednání s premiéry Dánska, Švédska, Finska, Nizozemska a Rakouska. Nové společné dluhy nejsou podle skupiny států řešením. Finský premiér Petteri Orpo řekl, že cílem je dokončit jednání o víceletém finančním rámci (VFR) do konce letošního roku, ne ale za každou cenu.
Předseda Evropské rady António Costa a český premiér Andrej Babiš (ANO) mají za sebou čtvrteční jednání v Kramářově vile a právě vystupují na společné tiskové konferenci, kterou redakce iDNES.cz sleduje.
Kam ve velkém míří unijní peníze? Zatímco do Česka finance přerozdělované z rozpočtu EU přestávají proudit, ze značné přízně při směřování peněz silně benefitují – zejména po vypuknutí války na Ukrajině – pobaltské státy. Unijní prostředky do Pobaltí jdou na obranu, propojení se zbytkem EU i zlepšení životní úrovně.
Ostrá debata o migraci, Frontexu i společné evropské armádě přinesla řadu vyhrocených střetů. Zatímco Mikuláš Peksa upozorňoval na selhávající integraci a prosazoval společné evropské řešení, Robert Šlachta varoval před organizovaným zločinem, ekonomickou migrací a nefunkční návratovou politikou. Matěj Pomahač zdůraznil potřebu rozvojové pomoci a lepší integrace migrantů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nechtěl po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) odhadovat, jak vysoký bude deficit státního rozpočtu v příštím roce. „Nezkoušejte mě, sám nevím, jaký bude deficit,“ řekl po jednání na MF novinářům Babiš. Dodal, že ho překvapilo, že možná v roce 2029 už bude Česko čistým plátcem do Evropské unie.
Více výdajů na obranu, více přerozdělování v souvislosti s klimatickými změnami – EU uvádí do chodu dosud největší stroj na přerozdělování bohatství. Jednání o příštím sedmiletém rozpočtu Evropské komise vstupují do rozhodující fáze. Pokud se Ursule von der Leyenové a jejím spojencům podaří prosadit své plány, Německo opět ponese značnou […]
To je vše — jste na začátku příběhu.
r4N.%24X%7C%5C.%7CG%5D&user=%26Yi'o%2FH*%22UwV*zDX&pid=s%25NhqT%26kYE%7C(z%20mg)
r4N.%24X%7C%5C.%7CG%5D&user=%26Yi'o%2FH*%22UwV*zDX&pid=fIoH%3Ah_!%7Bgx%20YpGi)
