Veřejná a politická debata o potřebě a podobě strukturálních reforem českého státu, zejména daňového systému, důchodů a zdravotnictví, v kontextu ekonomického růstu a spravedlnosti.
Aktivita za 14 dní
„Náš stát slábne a současně bobtná,“ prohlásil Václav Klaus 28. října 2012 ve Vladislavském sále Pražského hradu ve svém posledním svátečním projevu roli prezidenta republiky. Jaká je kondice našeho státu dnes po 14 letech? Stát stále bobtná Z dnešního pohledu tehdejší rozpočtové deficity vypadají skoro zanedbatelně. Přibývá úřadů, agend, registrů […]
Učitel odvádí daně, popelářka či zdravotní sestra také. A pokud si někdo vydělává dobrovolným poskytováním sexuálních služeb, nevidím jediný rozumný důvod, proč by měl být od daňové povinnosti osvobozen. Státní pokladna totiž nesmí mít ideologické preference.
V českém zdravotnictví se stále nacházejí zbytky socialismu. Vnímám je třeba ve formě struktury velkých nemocnic, které mohou působit jako bezední požírači peněz. Dokážu si představit, že bychom je převedli na čisté akciové společnosti. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to říká poslanec stínový ministr zdravotnictví Štěpán Slovák (ODS). Hovoří také o tom, proč by zavedení nadstandardů vedlo ke snížení diskriminace ve zdravotnictví či jak by se podle něj měla změnit soustava tuzemských zdravotních pojišťoven.
Vím přinejmenším o třech oborech, které zoufale potřebují reformovat. Jsou jimi zdravotnictví, věda a vysoké školství. Desítky let se v nich mluví o nedostatku financí, nicméně o tom, co by nám za ně systém případně poskytl, v podstatě nevíme nic. Narůstá tak napětí mezi zdánlivou potřebou každého jednotlivého oboru, zdánlivým nedostatkem prostředků a zdánlivě prováděnými změnami.
Státní důchod klesl na 42 % průměrné mzdy a po reformě vlády půjde dál dolů. Důchod nad 65 let je realita. Stát zároveň potichu změnil pravidla hry - kdo si nespoří sám, přijde o tisíce. Od července 2024 bez 500 korun měsíčně nedostanete od státu ani korunu.
Co je a co není spravedlivé? Odpověď by měla být jednoduchá. Leč často není, protože se do ní míchají politické názory. Bohužel v těch nejzásadnějších věcech....
Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním jednání vlády prohlásil, že chce hledat úspory ve zdravotnictví v cenách léčiv. Mohou podle něj být v řádech miliard korun. Výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) David Kolář ve svém komentáři vysvětluje, že je nutné podívat se na systém jako celek.
Vláda chce v příštím roce řešit úpravy, které zajistí, že bude Česko plnit plán konsolidace veřejných financí navržený Evropské komisi, která jej doporučila ke schválení. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že vláda uvažuje o úpravě některých daní. Zvýšit by se mohlo zdanění investičních bytů, premiér také hovořil o tom, že v Rakousku či Německu zdaňují dividendy 25 procenty, zatímco v Česku jde pouze o 15 procent. Změny by měly být schváleny do konce roku 2027. Ministryně financí Alena…
Dne 3. září publikovali tři blogeři články, jež byly reakcí na poznámku hlavy státu o nutnosti restrukturalizace nemocnic v naší zemi.
Schillerová varuje před zvyšováním daní: Za tohle si Češi budou muset připlatit
České zdravotnictví se posouvá. Je to zásluha zdravotníků, ale v některých oblastech také ministerstva zdravotnictví. Po osmi měsících už totiž začíná být vidět, které body programového prohlášení vláda skutečně považuje za priority a které v něm zůstaly jako prvoplánové politické deklarace.
Jak je možné, že některé země si vystačí se svým daňovým inkasem, zatímco jiné si musí stále půjčovat? Dánsko v roce 2025 hospodařilo s přebytkem 2,9 procenta HDP a jeho veřejný dluh klesl na 27,9 procenta. Francie vykázala schodek 5,1 procenta a dluh 115,6 procenta HDP. Obě země mají rozsáhlý sociální stát. Proč dánské příjmy stačí, zatímco francouzské nikoli?
„Důchodci spotřebovávají, neprodukují. Stojí ten zářez v rozpočtu za to?“ dotázal se v pořadu Česká politika europoslanec Alexandr Vondra (ODS), podle něhož vláda vyhazuje miliardy komínem. Místopředseda poslaneckého klubu Motoristů Matěj Gregor se však proti nařčení z uplácení voličů ohradil s tím, že lidé přišli za minulé vlády o třetinu svých úspor.
Byla devadesátá léta a peněz nebylo nazbyt. Privatizovalo se způsobem, který lze v mnoha případech kritizovat. Podniky i investiční fondy se „tunelovaly“ a Česko tímto nepěkným slovesem obohatilo světovou slovní zásobu. Jedna disciplína se však tehdy ještě nepěstovala v dnešním rozsahu: stát se soustavně nezadlužoval, aby mohl financovat svůj běžný provoz.
Důchodový systém potřebuje revizi, ale lidé také musí být více zodpovědní. Stát tu není od toho, aby každému garantoval nekonečně rostoucí důchod. Chybí tu nový systém a my ho představíme,řekl hejtman Jihočeského kraje a předseda hnutí Naše Česko Martin Kuba v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. V čele státu pak podle něj nemůže být člověk, který by střetem zájmů omezoval čerpání financí a rozvoj, dodal. Řešení u Andreje Babiše ale hodnotit nechtěl.
Že by se politici začali konečně probírat? Inu, když se už i v ODS mluví o velké daňové reformě, pak je zřejmé, že spáči se probudili, anebo že stará garda doktrinářů ztrácí sílu. Nižší zdanění práce a vyšší zdanění majetku bylo v ODS tradičně tabu. A pokud začne pravice přemýšlet bez ideologické svěrací kazajky, má šanci.
Magazín Alarm přišel do veřejné debaty obhajovat totální zdanění superbohatých. A u toho uvedl příklad, který je nadmíru kouzelný. Co by se dělo, kdyby byla 90% daň na dědictví už v roce 2021, kdy to na naší planetě zabalil Petr Kellner.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se vyslovil pro zdanění slazených nápojů, pokud bude mít prokazatelný preventivní účinek. Vláda ale v otázce případné nové daně jednotná není. Ministr sportu Boris Šťastný (Motoristé sobě) ji odmítá jako další položku na účtence domácností. Z jeho vyjádření pro Echo plyne, že zpochybňuje dopad zavedení na obezitu, prosazuje místo kroku prevenci, pohyb a osobní odpovědnost. ODS je k zavedení nové daně rezervovaná, zatímco Piráti ji podporují pouze při…
Česká ekonomika roste pomalu, daňový systém zvýhodňuje některé skupiny na úkor jiných a stát dlouhodobě odkládá reformy, bez nichž se neobejdou důchody, zdravotnictví ani regionální rozvoj. Sociolog Daniel Prokop ve své nové knize Spravedlivý růst tvrdí, že nejde jen o vyšší výkon ekonomiky, ale také o rovnější šance, lepší motivace a odstranění výjimek, které systém postupně deformují.
To je vše — jste na začátku příběhu.
