Třiadvacetiletý David Adrian Kercso žil v anglickém Readingu a pracoval ve společnosti zabývající se recyklací elektroniky. Koncem roku 2023 se na internetu seznámil s ženou jménem Valeria, pocházející z Abcházie, separatistického regionu Gruzie. V srpnu následujícího roku se za ní vydal přes Turecko k Černému moři. Podle rodiny se nejprve setkali v ruském Soči a poté společně odjeli do Abcházie. Vztah se však postupně zhoršoval a mladík se rozhodl vrátit domů. Na plánovaný let 28. listopadu 2024 už nenastoupil a přestal komunikovat s rodinou.
O dva týdny později oznámily abchazské separatistické úřady jeho zadržení. Na zveřejněném videu se Kercso přiznával ke spolupráci s ukrajinskou rozvědkou a natáčení vojenských objektů. Podle dopisů, které později poslal rodině, však přiznání učinil pod nátlakem. Údajně mu slíbili, že pokud před kamerou přečte připravený text, propustí ho domů. Místo toho byl předán ruské tajné službě FSB. Letos v březnu ho ruský soud odsoudil k patnácti letům vězení za špionáž ve prospěch Ukrajiny.
Reuters nyní upozornil na zásadní nesrovnalost. Ruská FSB zveřejnila dramatické video, na kterém její agenti mladíka srážejí k zemi a zatýkají v parku v Soči. Podle analýzy agentury a soudních záznamů však záběry vznikly až poté, co byl Kercso několik měsíců ve vazbě. Mladík v dopisech tvrdí, že ho příslušníci FSB v dubnu 2025 vyvedli z vězení a přinutili natočit fingované zatčení. Reuters toto vysvětlení podpořil porovnáním vegetace, místa natáčení a soudních dokumentů. Ruská tajná služba na dotazy agentury nereagovala.
Kercso rovněž tvrdí, že byl ve vězení bit, mučen a držen v izolaci. Tato obvinění se Reuters nepodařilo nezávisle ověřit. Ruské úřady trvají na tom, že předával ukrajinské rozvědce informace o protivzdušné obraně v Soči, odsouzený však vinu odmítá a doufá v odvolání. Jeho matka Julia uvedla, že ho před cestou opakovaně varovala. Mladík dnes podle svých dopisů lituje, že neposlechl. Přiznal, že byl zaslepený láskou a přehlédl varovné signály.
