V ostře sledovaném hlasování do tříčlenného předsednictva státu si vedoucí pozice udrželi zástupci hlavních politických proudů. V bosňácké části vedení státu zvítězil dosavadní člen předsednictva Denis Bećirović ze Sociálnědemokratické strany (SDP BiH), který porazil Bakira Izetbegoviće ze Strany demokratické akce (SDA). Pozici v srbské části předsednictva s výrazným náskokem obhájila Željka Cvijanović za Svaz nezávislých sociálních demokratů (SNSD), zatímco v chorvatské části se vedení ujala Darijana Filipović z Chorvatského demokratického společenství (HDZ BiH).
Významným faktorem voleb byl vliv Milorada Dodika, předsedy strany SNSD, který v srbské entitě (Republice srbské) prosadil jako prezidentského kandidáta svého spojence Sava Miniće. Dodikova strana dlouhodobě prosazuje politiku zaměřenou proti posilování centrálních institucí v Sarajevu a orientuje se na úzkou spolupráci s Ruskou federací. Tato kooperace se projevuje pravidelnými bilaterálními setkáními s ruskými představiteli, odmítáním unijních sankcí vůči Moskvě a koordinací kroků, které podle západních diplomatů zpomalují plnění čtrnácti priorit stanovených Evropskou komisí pro vstup země do Evropské unie.
Samotný průběh nedělního hlasování znamenal pro zemi technologický zlom, neboť se na vybraných místech plošně testovalo biometrické ověřování otisků prstů a elektronické skenery hlasovacích lístků. Opatření zavedená s cílem zvýšit transparentnost sice v ranních hodinách způsobila v několika obvodech zpoždění, ve výsledku však volebním komisařům umožnila publikovat ověřená data výrazně rychleji než při předchozích cyklech.
