Nejnovější frontu politického boje otevřela vláda v posledních dnech, kdy parlamentu předložila návrh na revizi zákonů z Orbánovy éry týkajících se LGBTQ+ komunity. Nová legislativa má zrušit zákazy prezentace queer témat na veřejnosti i ve školách a upravit pravidla pro adopci dětí páry stejného pohlaví. Tento krok přišel poté, co Soudní dvůr EU označil původní pravidla za nelegální. Vláda tím deklaruje snahu o návrat Maďarska do hlavního evropského proudu a uvolnění dosud zmrazených unijních fondů.
Souběžně s tím odstartovaly v zemi změny ve státních institucích a protikorupční opatření. Magyarova vláda zřídila specializovaný Národní úřad pro vyšetřování majetku (NVVH), který začal rozkrývat toky veřejných peněz z předchozího volebního období. Maďarsko navíc oficiálně vstoupilo do Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Nová většina v parlamentu zároveň personálně obměňuje klíčové posty – došlo k výměně prezidenta, tlaku na nejvyššího prokurátora a byli penzionováni někteří ústavní soudci.
Tyto kroky navazují na předchozí reformy z jara tohoto roku, kdy nová vládní většina hned v květnu 2026 prosadila ústavní dodatek omezující mandát předsedy vlády na maximálně osm let. Tato úprava s retroaktivní platností fakticky znamená, že se Viktor Orbán, který zemi vládl nepřetržitě 16 let, již nemůže do čela maďarského kabinetu vrátit. Podle vládní strany Tisza mělo toto opatření za cíl preventivně zabránit dlouhodobé koncentraci moci v rukou jednoho politika.
Opozice v čele s Orbánem proti nynějšímu směřování země ostře protestuje. Křesťanskodemokratická lidová strana (KDNP), spojenec Fideszu, označila zářijové reformy za ústupek vnějším tlakům a zřeknutí se tradičních národních hodnot. Orbánův blok viní novou garnituru z provádění politických čistek. Vládní strana naopak argumentuje plněním volebního mandátu z dubna 2026, přičemž jako hlavní výsledek své politiky prezentuje obnovený dialog s Bruselem.
