Martina Navrátilová se narodila 18. října 1956 v Praze a už jako dospívající patřila k největším nadějím československého tenisu. V roce 1975, během turnaje US Open, požádala v osmnácti letech o politický azyl ve Spojených státech. Rozhodnutí znamenalo dlouhé odloučení od rodiny i definitivní rozchod s komunistickým režimem. Americké občanství získala v roce 1981, české jí bylo navráceno v roce 2008.
První grandslamový titul ve dvouhře vybojovala v roce 1978 ve Wimbledonu, kde ve finále porazila Chris Evertovou. Právě Američanka se stala její nejslavnější soupeřkou. Během kariéry se utkaly osmdesátkrát, přičemž Navrátilová zvítězila ve 43 zápasech. Celkem získala 18 grandslamových titulů ve dvouhře, 31 v ženské čtyřhře a dalších deset ve smíšené čtyřhře. Na prvním místě světového žebříčku dvouhry strávila 332 týdnů.
Zvláštní místo v její kariéře zaujímá Wimbledon. Na londýnské trávě vyhrála dvouhru devětkrát, což je dodnes rekord turnaje. Celkem nasbírala 167 turnajových titulů ve dvouhře a 177 ve čtyřhře. Proslula agresivním stylem hry, častými náběhy k síti i mimořádnou fyzickou připraveností. V roce 1983 vyhrála 86 z 87 zápasů ve dvouhře, což patří k nejpozoruhodnějším sezonním bilancím tenisové historie.
S vrcholovým tenisem se definitivně rozloučila až v roce 2006. Na US Open tehdy společně s Bobem Bryanem ovládla smíšenou čtyřhru, a získala tak svůj poslední, devětapadesátý grandslamový titul. Bylo jí 49 let a necelý měsíc ji dělil od padesátých narozenin. Navrátilová se po skončení kariéry věnovala také komentování tenisu a veřejně vystupovala k řadě společenských témat. Její mimořádná sportovní bilance z ní dodnes činí jednu z nejvýraznějších osobností světového tenisu.
