Svět slíbil zachránit přírodu. Teď přichází nepříjemné účtování

V arménském hlavním městě Jerevanu v pondělí začíná 17. konference OSN o biologické rozmanitosti (COP17), na níž se do 30. října sejdou představitelé vlád, vědci a ekologické organizace z celého světa. Hlavním tématem bude plnění dohody přijaté v roce 2022 v kanadském Montrealu. Státy se tehdy zavázaly, že do roku 2030 zajistí ochranu nejméně 30 procent pevniny a moří a obnovu 30 procent poškozených ekosystémů.

Dosavadní výsledky však za původními plány zaostávají. Podle aktuálního hodnocení se svět nenachází na cestě ke splnění 22 z celkových 23 stanovených cílů. Přestože ochrana pevninských území postupuje, zaostává především ochrana moří, obnova přírodních stanovišť a omezování činností poškozujících životní prostředí. Úbytek biologické rozmanitosti přitom podle odborníků ohrožuje nejen volně žijící živočichy a rostliny, ale také produkci potravin a dostupnost vody.

Jedním z největších problémů zůstávají peníze. Montrealská dohoda předpokládá, že se do roku 2030 podaří na ochranu přírody mobilizovat nejméně 200 miliard dolarů ročně. Současné odhady však hovoří pouze o 75 až 92 miliardách. Státy se navíc zavázaly postupně omezovat dotace poškozující přírodu, například některé podpory neudržitelného zemědělství či rybolovu, v hodnotě nejméně 500 miliard dolarů ročně.

Jednání v Jerevanu proto mají určit konkrétní kroky, kterými by se dosavadní zpoždění podařilo snížit. Podle Evy Zabeyové, ředitelky organizace Business for Nature, však nejde pouze o ochranu přírody. „Je to ekonomická, fiskální a politická otázka, která se týká také konkurenceschopnosti,“ upozornila pro Reuters. Reformu dotací poškozujících přírodu před konferencí podpořilo také více než 130 společností včetně H&M a Nestlé. Firmy požadují především jasnější pravidla, která by jim umožnila plánovat investice.

Další odborníci upozorňují, že samotné vyhlašování chráněných území nemusí stačit. Australská analýza organizací The Nature Conservancy a Pew Charitable Trusts například ukázala, že rozšiřování ochrany přírody se soustřeďuje také na rozsáhlé pouštní oblasti, zatímco některá biologicky cennější území zůstávají bez dostatečné ochrany. Vedle nedostatku peněz tak bude konference řešit i otázku, zda dosavadní opatření skutečně pomáhají nejohroženějším druhům.