Scénář invaze z Běloruska: Litva zahájila historicky největší válečnou mobilizaci civilistů

Rozsáhlé cvičení, které potrvá až do 3. října, má za cíl připravit takzvaný civilní mobilizační personální rezervní systém, který má čítat zhruba 100 000 lidí. Nejde o běžné vojáky, ale o kritické profese v zázemí – civilní úředníky, lékaře, inženýry, logistiky nebo IT specialisty. Stát poprvé v historii aktivoval státní hmotné rezervy a začal do určených krizových center distribuovat potraviny, ze kterých se v polních podmínkách vaří pro účastníky manévrů. Nemocnice navíc přešly na speciální protokoly pro zvládání hromadných civilních obětí.

Atmosféru strachu z konfliktu umocňuje fakt, že cvičení simuluje přímý vojenský vpád přes běloruskou hranici. V příhraničních okresech a ve Vilniusu proto cvičně probíhají evakuace celých obytných čtvrtí, přičemž ostrou fázi zažijí Litevci v příštích dnech, kdy úřady spustí plošný test sirén a nouzových varovných zpráv na mobilní telefony. V terénu paralelně operují tisíce dobrovolníků ze Svazu litevských střelců, kteří střeží klíčovou infrastrukturu a cvičí vyhledávání nepřátelských diverzantů.

Premiér země v reakci na start manévrů důrazně vyzval litevské banky, aby okamžitě otestovaly a zajistily kontinuitu finančních a kartových plateb i v momentě, kdy bude vyhlášena plná národní mobilizace. Pobaltí v posledních dnech stupňuje tlak i na zbytek Evropy. Litva, Lotyšsko a Estonsko společně požádaly Evropskou komisi o naléhavou finanční injekci ve výši 500 milionů eur na vybudování masivní protidronové stěny podél hranic s Ruskem a Běloruskem, jejíž schválení Brusel aktuálně posuzuje.

Svědky obřích litevských manévrů jsou i polští vládní a armádní představitelé, kteří na průběh testu válečného zásobování přímo na místě dohlížejí. Celá akce vysílá jasný signál směrem k Moskvě i Minsku, že pobaltské státy nehodlají v případě agrese spoléhat pouze na armádu, ale na obranu vlasti hodlají v jediné vteřině proměnit celou svou fungující společnost.