Podle předběžných dat Nejvyššího volebního soudu zvítězil v prvním kole Flávio Bolsonaro se ziskem 47,03 % hlasů (56 104 503 voličů). Současný prezident Luiz Inácio Lula da Silva skončil na druhém místě se 45,16 % hlasů (53 879 538 voličů). Jelikož ani jeden z kandidátů nepřekročil padesátiprocentní hranici nutnou pro přímé vítězství, o novém prezidentovi se rozhodne až na konci měsíce.
Výsledek Flávia Bolsonara výrazně překonal předvolební odhady, které favorizovaly spíše levicového prezidenta Lulu. Bolsonaro v kampani těžil z kritiky bezpečnostní situace a slibů tvrdého postupu proti organizovanému zločinu. Významným motivem jeho kandidatury byla také obhajoba jeho otce Jaira Bolsonara, který si v současnosti odpykává trest za podíl na pokusu o státní převrat po předchozích volbách z roku 2022.
Konzervativní proud posílil své pozice rovněž v legislativním sboru. V parlamentních volbách se nejúspěšnější formací stala Bolsonarova Liberální strana (PL). V dolní Sněmovně reprezentantů získala PL celkem 79 křesel (22,79 % hlasů) a ve Federálním senátu obsadila 19 křesel se ziskem 28,11 % hlasů. Lulova aliance Brazílie naděje skončila ve sněmovně druhá se 64 křesly.
V nadcházejících třech týdnech se oba postupující kandidáti zaměří na získání přibližně pěti až šesti procent voličů, kteří v prvním kole odevzdali hlasy menším pravicovým kandidátům, jako byli Augusto Cury nebo Ronaldo Caiado. Podle politických analytiků může mít v tomto směru výhodu spíše tábor Flávia Bolsonara, k němuž mají voliči vyřazených kandidátů názorově blíže.
