Alphonse Gabriel Capone patřil ve dvacátých letech minulého století k nejmocnějším postavám amerického podsvětí. Jeho zločinecká organizace vydělávala miliony dolarů především na nelegálním obchodu s alkoholem, hazardních hrách a dalších nezákonných aktivitách. V Chicagu ovládal rozsáhlou síť podniků a jeho jméno se stalo symbolem éry prohibice. Přesto se policii dlouho nedařilo zajistit důkazy, které by vedly k jeho odsouzení za násilnou trestnou činnost.
Zlom přineslo vyšetřování federálních daňových úřadů. Jejich pracovníci zjistili, že Capone žije v přepychu a disponuje obrovskými příjmy, přestože z nich neodvádí odpovídající daně. Vyšetřovatelé postupně shromáždili účetní záznamy i svědecké výpovědi dokládající jeho příjmy z nelegálních obchodů. Capone se podle amerického Národního archivu pokusil ovlivnit porotu, soudce však nechal před začátkem procesu její složení vyměnit.
Dne 17. října 1931 porota po téměř devíti hodinách jednání rozhodla, že je Capone vinen ve třech bodech obžaloby kvalifikovaných jako závažné trestné činy a ve dvou méně závažných. O týden později mu soudce James Herbert Wilkerson uložil jedenáctiletý trest odnětí svobody a vysokou pokutu. Pro muže, který si dlouhá léta udržoval vliv pomocí peněz, násilí a korupce, znamenal rozsudek zásadní zlom.
Capone si trest odpykával nejprve ve věznici v Atlantě a později také v proslulém Alcatrazu. Na svobodu se dostal v listopadu 1939, kdy už byl vážně nemocný. Zemřel v lednu 1947 ve věku 48 let na Floridě. Jeho odsouzení zůstává jedním z nejznámějších případů americké justice, kdy se podařilo usvědčit významného představitele organizovaného zločinu prostřednictvím finančních deliktů.
