_07.jpg?prefix=payload-uploads&cache=2026-10-18T16%3A21%3A32.659Z&width=3840&quality=75)
Dne 19. října 1956 podepsali v Moskvě představitelé Japonska a Sovětského svazu společnou deklaraci o obnovení diplomatických vztahů a ukončení válečného stavu. Japonskou delegaci vedl premiér Ičiró Hatojama, sovětskou předseda rady ministrů Nikolaj Bulganin. Dokument vstoupil v platnost 12. prosince téhož roku, kdy si obě země vyměnily ratifikační listiny. Tím byl jejich válečný stav formálně ukončen. Přestože deklarace otevřela cestu k diplomatické spolupráci, nenahradila plnohodnotnou mírovou smlouvu.
Hlavní překážkou se stal spor o čtyři ostrovy na jižním konci Kurilského souostroví, které Sovětský svaz obsadil v závěru druhé světové války. Japonsko požaduje jejich navrácení a označuje je za svá Severní teritoria. Moskva naopak považuje ostrovy za součást svého území. Sovětská strana v roce 1956 souhlasila s předáním ostrova Šikotan a skupiny ostrůvků Habomai, ovšem teprve po uzavření mírové smlouvy. K tomu nikdy nedošlo.
O překonání sporu se pokoušeli i pozdější představitelé obou zemí. V roce 1993 podepsali ruský prezident Boris Jelcin a japonský premiér Morihiro Hosokawa Tokijskou deklaraci, která měla vytvořit základ pro další jednání. Po letech se k otázce vrátili také ruský prezident Vladimir Putin a japonský premiér Šinzó Abe. Ani jejich opakovaná jednání však nepřinesla dohodu, která by uspokojila obě strany.
Vztahy se ještě výrazně zhoršily po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Japonsko se připojilo k západním sankcím proti Moskvě a Rusko následně oznámilo ukončení jednání o mírové smlouvě. Tokio nadále trvá na svých územních nárocích, zatímco Moskva odmítá japonské požadavky přijmout. Sedmdesát let po podpisu historické deklarace tak obě země stále nemají mírovou smlouvu, přestože jejich válečný stav formálně skončil již v roce 1956.
