Chorvatsko vyhlásilo nezávislost už 25. června 1991, její uskutečnění však bylo na základě dohody zprostředkované Evropským společenstvím o tři měsíce odloženo. Cílem bylo poskytnout čas na mírové řešení rozpadu Jugoslávie. K dohodě ale nedošlo a napětí mezi jednotlivými republikami dále rostlo.
Situace vyvrcholila 7. října 1991, kdy letouny Jugoslávské lidové armády bombardovaly historické centrum Záhřebu a vládní komplex Banski dvori, kde se nacházel také tehdejší chorvatský prezident Franjo Tuđman. Kvůli obavám z dalších útoků proto parlament následující den nezasedal ve své budově, ale v suterénu sídla ropné společnosti INA v Šubićově ulici.
Právě tam poslanci 8. října jednomyslně schválili přerušení všech státoprávních vazeb s Jugoslávií. Chorvatsko tím dokončilo právní proces osamostatnění. Mezinárodního uznání se mu dostalo v lednu 1992. Rozpad Jugoslávie však provázela krvavá válka, která v Chorvatsku pokračovala až do roku 1995.
Pětatřicáté výročí si Chorvatsko připomíná také letos. Na dnešní dopoledne je naplánováno slavnostní zasedání parlamentu, na kterém má vystoupit jeho předseda Gordan Jandroković. Součástí připomínkových akcí je rovněž kladení věnců na záhřebském hřbitově Mirogoj. Osmý říjen je dnes v Chorvatsku připomínkovým Dnem parlamentu, nikoliv státním svátkem spojeným s pracovním volnem.
