Praha utrácí miliony za boj se sprejery. Zároveň jim ale nabízí stovky metrů zdí

Jen Technická správa komunikací vynaložila v roce 2025 na odstraňování graffiti přibližně 8,5 milionu korun. Více než milion připadl na barvy a chemické prostředky, dalších 7,5 milionu stála práce zaměstnanců. Vlastní antigraffiti programy provozují také jednotlivé městské části. Například Praha 3 vydává na čištění fasád a dalších ploch přibližně čtyři miliony korun ročně.

Právě třetí městská část každoročně zajistí zhruba 500 čisticích zásahů. Do jejího programu se zapojilo přes 1350 domů a další postupně přibývají. Praha 1 letos vyčlenila na podporu odstraňování graffiti více než 1,5 milionu korun. V Praze 7 zase mohou vlastníci nemovitostí získat na očištění a ochranu fasád dotaci až 30 tisíc korun ročně.

Vedle boje proti nelegálním nápisům ale Praha nabízí také prostor pro legální tvorbu. Například na Žižkově mohou sprejeři využívat vybrané zdi v Prokopově ulici, na Parukářce nebo v okolí stadionu Viktorie Žižkov. Městská část seznam povolených ploch letos v dubnu aktualizovala. Cílem je umožnit tvorbu tam, kde nepoškozuje cizí majetek.

Ještě výraznějším příkladem se stala pražská Ruzyně. Během června tam třicet českých i zahraničních umělců proměnilo více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu v ulici Vlastina v obří galerii pod širým nebem. Projekt Mural Ruzyně zabírá přibližně 1800 metrů čtverečních a podle Prahy 6 jde o třetí nejdelší společně vytvořený mural v Evropě. Na jedné straně tak metropole investuje miliony do odstraňování nelegálních maleb, na druhé sama podporuje vznik rozsáhlých streetartových děl.