Mubarak, bývalý velitel egyptského letectva a od roku 1975 viceprezident, převzal nejvyšší úřad za dramatických okolností. Sadat byl 6. října 1981 zastřelen islamistickými útočníky během vojenské přehlídky v Káhiře. Mubarak, který se přehlídky rovněž účastnil, vyvázl pouze s lehkým zraněním ruky. Po referendu o svém nástupnictví složil 14. října prezidentskou přísahu. Bylo mu tehdy 53 let.
Nový prezident slíbil pokračovat v Sadatově politice, včetně mírové smlouvy s Izraelem z roku 1979. Egypt díky tomu zůstal významným spojencem Spojených států a důležitým prostředníkem při řešení blízkovýchodních konfliktů. Ve vnitřní politice však Mubarak postupně upevňoval autoritářský režim. Výjimečný stav, zavedený po Sadatově zavraždění, umožňoval rozsáhlé policejní pravomoci, zatýkání politických odpůrců a omezování občanských svobod.
Během následujících desetiletí čelil Mubarak islamistickému násilí, ekonomickým problémům i rostoucí nespokojenosti obyvatel. Jeho vláda byla kritizována za korupci, policejní brutalitu a potlačování opozice. Přesto opakovaně obhajoval prezidentský úřad a dlouho patřil k nejdéle vládnoucím představitelům arabského světa. Ke konci jeho éry se stále častěji spekulovalo, že by moc mohl převzít jeho syn Gamál.
Rozhodující zlom přišel v lednu 2011, kdy v Egyptě vypukly rozsáhlé protivládní protesty inspirované událostmi v Tunisku. Demonstranti zaplnili káhirské náměstí Tahrír a požadovali prezidentův odchod. Mubarak nakonec 11. února, po osmnácti dnech protestů, odstoupil a moc převzala armáda. Později čelil soudním procesům, včetně obvinění souvisejících se smrtí demonstrantů. Zemřel 25. února 2020 ve věku 91 let.



.jpg?prefix=payload-uploads&cache=2026-10-14T11%3A11%3A23.632Z&width=3840&quality=75)



.jpg?prefix=payload-uploads&cache=2026-10-14T11%3A11%3A23.632Z&width=1280&quality=75)


