Papež Lev XIV. má rakovinu plic. Po operaci strávil klidnou noc, oznámil Vatikán

Papež Lev XIV. podstoupil v úterý 13. října operaci v římské nemocnici Gemelli. Lékaři mu odstranili dolní lalok pravé plíce poté, co při běžné zdravotní prohlídce objevili podezřelý útvar. Následné vyšetření potvrdilo plicní adenokarcinom, jednu z nejčastějších forem rakoviny plic. O diagnóze informoval Vatikán v úterý večer.

Samotná operace trvala přibližně 90 minut a podle lékařů proběhla bez komplikací. Chirurgický tým vedl profesor Stefano Margaritora. Zdravotníci odstranili celý dolní lalok pravé plíce s cílem zbavit papeže nádorové tkáně. Po probuzení z celkové anestezie se hlava katolické církve vrátila na nemocniční pokoj.

Ve středu ráno vydal Vatikán další krátké prohlášení. „Papež strávil klidnou noc,“ uvedlo tiskové středisko Svatého stolce s tím, že další informace o jeho zdravotním stavu zveřejní během dne. Lékaři zatím neupřesnili rozsah případného šíření onemocnění ani to, zda bude nutná další léčba.

Jednasedmdesátiletý Lev XIV., který byl do čela katolické církve zvolen v květnu 2025, by měl podle předběžních informací zůstat v nemocnici přibližně týden. Vatikán zrušil všechny jeho veřejné akce do 20. října. Papež, který pochází ze Spojených států, byl dosud považován za fyzicky aktivního člověka. Mezi jeho záliby patří také tenis.

Vážné zdravotní problémy provázely také některé předchůdce Lva XIV. Papež František byl v únoru 2025 hospitalizován s oboustranným zápalem plic a v římské nemocnici Gemelli strávil 38 dní. Zemřel 21. dubna téhož roku ve věku 88 let. Jeho předchůdce Benedikt XVI. se v roce 2013 vzdal úřadu s odkazem na ubývající síly.

Jan Pavel II., který stál v čele katolické církve více než 26 let (1978–2005) a patřil k nejdéle sloužícím papežům v historii, se dlouhodobě potýkal s Parkinsonovou chorobou a následky atentátu z roku 1981, při němž byl vážně postřelen. V nemocnici Gemelli podstoupil několik operací a opakovaně se tam léčil. Zemřel v dubnu 2005 ve věku 84 let.