Rekordmanem v délce nepřetržitého působení zůstává Milan Štěch. Pelhřimovsko zastupoval od vzniku Senátu v roce 1996 až do roku 2020, tedy 24 let. Čtyřikrát za sebou přitom svůj mandát obhájil. Ze současných senátorů patří k nejdéle sloužícím Jiří Oberfalzer, který byl poprvé zvolen v roce 2004.
Na opačném konci stojí chomutovský chirurg Petr Skála. Do Senátu byl jako nezávislý zvolen na podzim 2006, už na konci ledna následujícího roku se ale mandátu ze zdravotních důvodů vzdal. Senátorem tak byl pouhých 94 dnů, což je nejkratší působení v historii české horní komory.
Věkový rekord směrem dolů drží Adéla Šípová. Když byla v roce 2020 zvolena, bylo jí 40 let a 18 dnů. O jediný den překonala Lukáše Wagenknechta, který držel rekord od roku 2018. Pro kandidaturu do Senátu je přitom zákonem stanovena minimální věková hranice 40 let.
Nejstarším člověkem zvoleným do Senátu byl František Čuba. Mandát získal v roce 2014 ve věku 78 let. Když v roce 2018 rezignoval, bylo mu 82 let a patřil mu také rekord nejstaršího člověka, který do té doby senátorský mandát vykonával.
Výjimečné číslo padlo v lednu 2018 na Trutnovsku. Jan Sobotka tam v doplňovacích volbách získal ve druhém kole 30 331 hlasů. K vysokému počtu výrazně přispělo, že druhé kolo senátní volby probíhalo současně s prvním kolem prezidentské volby, což přivedlo k urnám nezvykle velké množství lidí.
Úplně opačný extrém představují volby na Karvinsku v roce 2020. Ondřeji Feberovi tam k vítězství stačilo jen 3412 hlasů. Jeho soupeř Radek Sušil získal 3328 hlasů, takže Feber vyhrál rozdílem pouhých 84 hlasů.
Ani 84 hlasů ale není rekordně těsný rozdíl. V doplňovacích volbách v Brně v roce 2003 porazil Karel Jarůšek svého soupeře o pouhých 21 hlasů. Mezi řádnými volbami patří k nejtěsnějším výsledek Karla Zitterbarta z Vyškovska v roce 2020, který zvítězil rozdílem 27 hlasů.
Kuriozitou jsou také vítězství už v prvním kole. Kandidát k nim potřebuje získat více než polovinu platných hlasů, což se v senátních volbách dlouhodobě daří jen zřídka. V roce 2024 se to podařilo hned pěti kandidátům, což byl rekord v historii voleb do horní komory.
Velké rozdíly jsou také ve volební účasti. V řádných senátních volbách dorazilo nejvíce lidí k prvnímu kolu v roce 2010, kdy hlasovalo 44,59 procenta voličů. Naopak v roce 2002 činila účast v prvním kole pouze 24,10 procenta. Druhé kolo téhož roku ale zaznamenalo na senátní poměry mimořádných 32,55 procenta voličů. Historicky slabé druhé kolo přišlo v roce 2016, kdy účast dosáhla jen 15,38 procenta.
Letošní první kolo senátních voleb se uskuteční v pátek 9. a v sobotu 10. října ve 27 volebních obvodech. Pokud žádný kandidát nezíská nadpoloviční většinu platných hlasů, dva nejúspěšnější postoupí do druhého kola, které se bude konat 16. a 17. října.
