Norský státní fond, který vznikl díky příjmům z těžby ropy a zemního plynu, patří k největším investorům světa. Vlastní podíly ve více než sedmi tisících společností a přibližně 1,5 procenta všech veřejně obchodovaných akcií na světě. Z jeho výnosů se financuje také významná část norských veřejných výdajů. Fond se však dlouhodobě řídí etickými pravidly, která mu zakazují investovat například do výrobců jaderných, chemických či biologických zbraní.
Vládou jmenovaná komise vedená bývalým guvernérem norské centrální banky Sveinem Gjedremem nyní doporučila udělit výjimku společnostem podílejícím se na výrobě jaderných zbraní ve spojeneckých státech. Změna by otevřela cestu k investicím do firem jako Boeing, Lockheed Martin, Airbus nebo BAE Systems. Výjimka by se vztahovala pouze na výrobce ze zemí, které jsou spojenci Norska v NATO a zároveň patří mezi jaderné mocnosti uznané smlouvou o nešíření jaderných zbraní.
Zprávu komise převzal ve čtvrtek 15. října norský ministr financí Jens Stoltenberg, bývalý generální tajemník NATO. Ten upozornil na paradox, kdy norský fond nesmí investovat do společností, jejichž výrobky mohou být zásadní pro bezpečnost země. Podle zastánců změny je nutné přizpůsobit investiční pravidla současné bezpečnostní situaci, zejména ruským jaderným hrozbám a posilování čínského arzenálu. Návrh však vyvolal odpor části norské levice i organizací zabývajících se odzbrojením.
Komise zároveň navrhla širší reformu etického dohledu nad fondem. Větší pravomoci by získala norská centrální banka, která fond spravuje, zatímco nezávislá etická rada by přišla o možnost přímo doporučovat vyloučení jednotlivých společností. Kritici varují před oslabením kontroly nad investicemi. Návrhy nyní čeká veřejné připomínkování do 15. ledna 2027. Vláda by měla své stanovisko předložit parlamentu na jaře příštího roku.
