Největším poraženým letošních voleb je už teď prezident Pavel. Šaráda, kterou s manželkou předvedl, vejde do českých politických dějin

Proč? Naplno se projevilo to, co se díky mainstreamovým médiím, propagandistické aktivitě okolí prezidenta a třeštění takzvané občanské společnosti (Milion chvilek, Štít demokracie, infulenceři a „kulturní fronta“) do jisté míry dařilo před veřejností tutlat a co vyhřezlo díky souběžné rekreaci našeho prezidentského páru na povrch a stalo se nepřehlédnutelným i pro ty, kdo politiku sleduje jen povrchně a zpovzdálí: Prezident České republiky Petr Pavel je (ne)obyčejný papaláš a pokrytec, který starost o demokracii a život ve své zemi (a dokonce i globální klima!) jen předstírá. Jeho manželka je namyšlená dáma, jejíž sebevědomí výrazně převyšuje inteligenci – tu běžnými IQ testy měřitelnou, ale i tu přirozenou sociální. Co se dříve u obou tušilo, je tedy nyní jasné.

Co se vlastně stalo? Petr Pavel se nejprve rozhodl odletět privátním gulfstreamem s kamarády do Maroka na dovolenou, a to v době, která se kryla s konáním komunálních a prvního kola senátních voleb, což vysvětloval „chybou v plánování“. Když se do něj kriticky pustili politici i novináři, zastala se jej paní Eva, že je jen chybou státu, že mu neumožnil volit. „Chceme-li účast, vytvořme pro ni podmínky,“ překvapila svým vstupem na tenký led modernizace českého volebního systému, který se s ní okamžitě probořil.

Po další smršti kritiky, provázené zmatenými informacemi z hradních kuloárů o tom, že se prezidentem se není jednoduché spojit – je prý někde v dunách, provází ho písečné bouře, atd., se začali aktivizovat jeho největší domácí podporovatelé. Šéfové Pirátů a STANu se ozvali, že by se komunální volby měly digitalizovat. Prohradní dělníci pera kauzou demonstrovali, že Petr Pavel není žádná loutka svých loutkovodičů, kteří by jej přece kvůli očekávaní ostudě nikdy nenechali v době voleb odjet na dovolenou, případně by jej „přivolali zpět.“ A Petr Pavel tak ukázal, že je autentický prezident, který si stojí za svými názory bez ohledu na možnou negativní reakci většinové veřejnosti.

A dále: Profesionální manželka Eva překvapivě přerušila své úvahy o stavu české demokracie a odletěla na Kanárské ostrovy. „Má neúčast ve volbách v Černoučku není projevem lhostejnosti k veřejnému dění ani nezájmu o budoucnost obce. Je to právo na odpočinek a víra v občany naší vesnice. Není důležitá má nepřítomnost, ale vaše hlasy,“ oznámila. Paní Pavlová tedy měla velké štěstí, že zbylí občané Černoučku neodjeli také na dovolenou konzumovat své „právo na odpočinek“ a věřit v sílu jejího hlasu.

S podobně chaotickým komentářem se nakonec snesl do České republiky sám prezident Pavel. Poté, co v tričku a teplákách vhodil lístek do urny v obci Černouček a než se zase privátním tryskáčem vznesl zpět do Maroka, svěřil českým voličům následující dušezpytnou sebereflexi: „Říkal jsem, že mě to trápí. Jsem rád, že jsem mohl tuto chybu napravit. Chyby děláme všichni, i prezidenti.“

Závěr?

Prezident Pavel:

• Zesměšnil sám sebe. Jen těžko se může politikovi stát něco horšího.

• Vyvolal relevantní otázky, kdo mu mnohamilionovou cestu na dovolenou platil, a zda nešlo o součást plnění byznysového plánu, jehož je jeho prezidentský mandát součástí. Věřit, že si dovolenou platil ze svých našetřených peněz může jen ten, kdo věřit chce.

• Dal najevo své vrcholné pokrytectví v oblasti svého naléhavého boje za lepší klima, který demonstroval svým apelativním projevem na půdě OSN i podporou zákazu aut se spalovacími motory. Svou cestou vyprodukoval více CO2, než průměrné okresní město za celý rok, což by si musel odpracovat dřinou pro demokracii a lepší klima ještě déle, než své předsednictví ZO KSČ, éru bolševického armádního rozvědčíka a schvalování okupace naší země armádami Varšavské smlouvy.

• Každý jeho další projev k české státnosti a demokracii (nejbližší jeho poradci už jistě sepisují slavnostní proslov k 28. říjnu) bude tváří v tvář jeho nepochopení role prezidenta ve vztahu ke svobodným volbám vyznívat ještě dutěji, než všechny jeho dřívější projevy.

• Petr Pavel nastupoval do funkce jako člověk, který dle vlastních slov chce sjednocovat občany, jako „obyčejný člověk“, jeden z nás. Ukazuje se, že to byla jen přetvářka. Že spolu s manželkou, která si notabene vydupala stotisícovou státní apanáž jako první manželka českého prezidenta v historii, milují luxus se vším, co tento výraz představuje. Prostě zážitkové prezidentství.

Poněkud cynicky by se dalo napsat, že porážka Petra Pavla je tou nejlepší zprávou letošních komunálních voleb pro ty, kdo si neumí představit, že by mohl obhájit svůj mandát v příštích prezidentských volbách. Takže děkujeme, pane prezidente a paní prezidentová!