Představitelka francouzského Národního sdružení (RN) kritizovala především unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Podle Le Penové představuje příliš velkou zátěž pro francouzské veřejné finance. Podíl Francie na tomto programu vyčíslila na 18 miliard eur. Zpochybnila také další plánované evropské financování Kyjeva.
Le Penová současně zdůraznila, že omezení finanční pomoci nemusí znamenat konec veškeré podpory napadené země. „Nejde o projev nepřátelství vůči Ukrajině. Můžeme dál cvičit její vojáky a dodávat jí vybavení, aby se mohla bránit. Ale z finančního hlediska už to dělat nemůžeme,“ uvedla. Politička přitom nadále odsuzuje ruskou invazi z února 2022.
Odmítavě se Le Penová postavila také k možnému členství Ukrajiny v Evropské unii. Její přijetí by podle ní znamenalo pro evropské společenství vážné ekonomické důsledky a další oslabení suverenity členských států. V rozhovoru pro Financial Times přirovnala takový krok dokonce k harakiri, tedy rituální japonské sebevraždě.
Výroky zazněly v době, kdy se Francie potýká s vysokým veřejným zadlužením a připravuje se na prezidentské volby v roce 2027. Le Penová zároveň prosazuje omezení francouzských příspěvků do rozpočtu EU a posílení pravomocí členských států na úkor Bruselu. Zatímco přímá francouzská finanční pomoc Ukrajině je relativně omezená, mnohem významnější roli hrají společné evropské programy, proti jejichž dalšímu rozšiřování politička vystupuje.

.jpg?prefix=payload-uploads&cache=2026-10-14T11%3A11%3A23.632Z&width=3840&quality=75)



.jpg?prefix=payload-uploads&cache=2026-10-14T11%3A11%3A23.632Z&width=1280&quality=75)




