Islamisté na egyptské černé listině, v Evropě dál působí. Kde končí tolerance Bruselu?

Redakce ToZprávy2 min čtení
Brusel

Zatímco evropské státy zdůrazňují náboženskou svobodu a multikulturní soužití, egyptská justice přistoupila vůči desítkám islámských organizací k mimořádně tvrdému opatření.

Foto: T.Vyc/Shutterstock

Egyptský soud označil 35 islámských organizací za teroristické. Některé mají vazby na radikální islamistické prostředí a jejich představitelé v minulosti obhajovali násilí. V Evropě přesto mohou působit a z Německa už zazněla kritika egyptského verdiktu.

Zatímco evropské státy zdůrazňují náboženskou svobodu a multikulturní soužití, egyptská justice přistoupila vůči desítkám islámských organizací k mimořádně tvrdému opatření. Káhirský soud 10. listopadu zařadil 35 organizací a 36 jednotlivců na seznam teroristických subjektů a osob, a to na pět let. Na seznamu figurují instituce působící ve Francii, Německu, Británii, Švédsku, Itálii, Polsku a dalších evropských zemích. Egyptské rozhodnutí přitom automaticky neomezuje jejich činnost na evropském území.

Některé uvedené organizace přitom mají za sebou kontroverze, které přesahují běžnou náboženskou činnost. Dlouholetý předseda Evropské rady pro fatwy a výzkum Júsuf al-Karadáví například v minulosti obhajoval palestinské sebevražedné atentáty proti Izraelcům. Samotná rada rovněž čelila kritice za konzervativní nábožensko-právní stanoviska týkající se manželství a postavení žen. Karadáví zemřel v roce 2022 a jeho tehdejší výroky nelze automaticky přisuzovat současnému vedení organizace.

Pozornost vzbuzují také Muslimové Francie, organizace historicky spojovaná s prostředím Muslimského bratrstva. Francouzská vládní analýza z roku 2025 popsala působení struktur politického islámu prostřednictvím náboženských, vzdělávacích a společenských institucí. Současně však nepotvrdila, že by existoval aktuální dokument prokazující záměr této konkrétní organizace vytvořit ve Francii islámský stát. Rozdíl mezi bezpečnostním podezřením a prokázanou trestnou činností tak zůstává zásadní.

Pozoruhodná reakce přišla v pátek 13. listopadu z Německa. Tamní organizace Law and Democracy Support Foundation zveřejnila právní rozbor, v němž egyptský verdikt kritizovala kvůli nedostatečnému odůvodnění a omezeným možnostem obhajoby. Evropské instituce vyzvala, aby rozhodnutí automaticky nepřebíraly. Výslovně přitom uvedla, že neposuzuje pravdivost obvinění proti jednotlivým organizacím. Nešlo tedy o podporu jejich názorů, nýbrž o obhajobu procesních práv.

Celá kauza otevírá otázku, nakolik se evropský přístup k náboženské toleranci dokáže vypořádat s případnými projevy politického extremismu. Egypt považuje některé organizace působící na evropském území za bezpečnostní hrozbu, zatímco evropské státy musí jejich případné postihy opřít o vlastní důkazy a zákony. Kritici evropské integrační politiky mohou poukazovat na riziko podceňování islamistických struktur. Stejně důležité však je, aby boj proti extremismu nevycházel pouze z rozhodnutí zahraničního soudu, který konkrétní obvinění veřejně neodůvodnil.

Sdílet:

Diskuze