Protesty vypukly koncem loňského prosince kvůli prudkému propadu íránské měny a zhoršující se ekonomické situaci. Postupně přerostly v celostátní demonstrace požadující změnu režimu. Bezpečnostní složky proti nim tvrdě zasáhly. Podle americké organizace Human Rights Activists News Agency zahynulo 6488 demonstrantů a dalších téměř 26 tisíc utrpělo zranění. Reuters upozorňuje, že tato čísla nemohla nezávisle ověřit.
Agentura na základě rozhovorů s více než 75 odborníky na lidská práva, právníky a obyčejnými Íránci popsala koordinovaný postup bezpečnostních složek, justice a státních médií. Režim využívá zrychlené popravy, neveřejné soudní procesy i hromadná trestní stíhání. Jedním z obviněných je jednadvacetiletý student, kterého úřady zadržely kvůli natáčení protestů. Později ho vyšetřovatelé spojovali také se smrtí místního představitele.
Pronásledování podle Reuters pokračuje i za hranicemi země. Třiadvacetiletá Íránka Zahra, která studuje v Istanbulu, popsala opakované návštěvy zpravodajských důstojníků v domě svých rodičů. Úřady jí prostřednictvím rodiny vyhrožovaly kvůli příspěvkům na Instagramu podporujícím demonstrace. Podobné zkušenosti popsali také Íránci žijící v Arménii a Gruzii. Někteří přišli o platné cestovní doklady nebo jim úřady odmítly poskytnout konzulární služby.
„Je to jedno z nejtemnějších období moderních íránských dějin,“ uvedl právník Sina Yousefi, který nyní žije v Německu. Podle něj se soudy místo zajišťování spravedlnosti staly nástrojem represí. Íránská mise při OSN v Ženevě na podrobné dotazy Reuters ohledně zásahů proti demonstrantům neodpověděla.
