Pátý celostátní protestní den provázely demonstrace v Paříži, Lyonu, Marseille, Nantes a dalších francouzských městech. V hlavním městě byl hlavní pochod naplánován z náměstí Place d'Italie směrem k Invalidovně, nedaleko sídla premiéra a ministerstva školství. Podle předběžných policejních odhadů se očekávalo 30 až 40 tisíc demonstrantů v Paříži a dalších 130 až 180 tisíc v regionech. Tato čísla představují očekávanou, nikoli potvrzenou skutečnou účast. Studenti požadují především více pedagogů, opravy školních budov a změny při přijímání na vysoké školy.
Podle údajů francouzského ministerstva školství bylo v úterý uzavřeno 214 lyceí, zatímco o týden dříve jich bylo přibližně 800. Počet zavřených škol tedy výrazně poklesl, násilné incidenty však pokračují. Od začátku protestního hnutí utrpělo zranění 147 pracovníků školství, z toho dvacet během samotného pondělí. Ministerstvo současně upozornilo, že některé formálně otevřené školy jsou ve skutečnosti blokované. Studentská organizace Union étudiante navíc v úterý tvrdila, že výuka je narušena na převážné většině francouzských univerzit.
Do protestního hnutí se stále výrazněji zapojují také pedagogové a školské odbory. Část zaměstnanců už v pondělí večer obsadila lyceum Paul-Éluard v Saint-Denis nedaleko Paříže. Úterní stávky se podle ministerských údajů zúčastnilo přibližně 4,5 procenta učitelů. Vláda premiéra Sébastiena Lecornua slíbila mimořádné nasazení tří tisíc zastupujících pedagogů, studentské organizace však opatření označují za nedostatečná. Požadují mimo jiné investiční plán pro školství ve výši deseti miliard eur.
Pozornost vzbudila rovněž účast švédské aktivistky Grety Thunbergové, která v úterý přišla podpořit studenty před lyceem Paul-Éluard. Kritizovala nedostatek investic do vzdělávání a upozornila, že mladí lidé podle ní nemají dostatečnou možnost rozhodovat o své budoucnosti. Thunbergová se původně proslavila klimatickými protesty, postupně však rozšířila své působení také o kritiku kapitalismu a podporu Palestinců. Její postoje k izraelsko-palestinskému konfliktu vyvolávají kontroverze a obvinění z antisemitismu. Sama svá vystoupení zdůvodňuje obhajobou lidských práv.
Prezident Emmanuel Macron před další vlnou demonstrací vyzval k zachování klidu, pořádku a respektování osob i majetku. Jeho výzva přišla po sérii střetů mezi demonstranty a policií. V Lens například patnáctiletý chlapec přišel o ruku po výbuchu policejního granátu, přičemž okolnosti incidentu nadále vyšetřují příslušné orgány. Ministr vnitra Laurent Nuñez následně pozastavil používání tohoto typu munice při zásazích souvisejících se studentskými protesty. Vláda současně slibuje další jednání o požadavcích studentů a učitelů.
Protesty se mezitím stávají také významným politickým tématem před prezidentskými volbami v roce 2027. Levicový politik Jean-Luc Mélenchon demonstranty podporuje a kritizuje policejní zásahy. Marine Le Penová naopak upozorňuje zejména na škody způsobené při nepokojích a zdůrazňuje odpovědnost jejich účastníků. Mezi francouzskými politiky tak přetrvávají rozdílné názory na příčiny krize i možnosti jejího řešení. Studentské organizace mezitím vyzývají k pokračování protestů, pokud vláda nepřijde s výraznějšími ústupky.
