Na vznik nových organizovaných zločineckých skupin v Německu upozornil v rozhovoru pro Focus Online politolog Mahmoud Jaraba z Univerzity Erlangen-Norimberk, který se více než deset let zabývá výzkumem klanové kriminality. Podle jeho poznatků se mezi částí syrských přistěhovalců vytvářejí skupiny založené na rodinných vazbách, společném původu nebo osobních kontaktech. Některé fungují pouze místně, jiné jsou propojené napříč regiony. Jejich členové se podle výzkumníka zapojují například do obchodu s drogami, převaděčství, nelegálních finančních operací a násilné kriminality.
Zatímco v minulosti byla klanová kriminalita soustředěna především v Berlíně, Porúří nebo Brémách, nové kriminální sítě se podle Jaraby objevují také v Hamburku, Lipsku či Bádensku-Württembersku. „Tyto struktury se dnes vyskytují v mnoha německých městech – jak na západě, tak na východě země,“ upozornil odborník. Jejich rozšiřování přitom podle něj probíhá postupně a nemusí být na první pohled patrné. „Takový vývoj nastává postupně, nikoli přes noc. Moje rozhovory a shromážděná data však jasně naznačují, že se tyto struktury budou dále šířit, pokud proti nim nebude včas a důsledně zakročeno,“ varoval.
Současný vývoj podle Jaraby připomíná situaci z 80. a 90. let minulého století, kdy se v Německu vytvořily kriminální struktury spojené s některými početnými rodinami přistěhovalců z Libanonu a Turecka. Německé instituce tehdy podle jeho hodnocení nedokázaly včas zabránit jejich upevnění. Zásadní rozdíl oproti 80. a 90. letům minulého století však spočívá v rozsahu migrace. Zatímco tehdy přicházely do Německa desítky tisíc uprchlíků, od roku 2015 jich sem jen ze Sýrie dorazil přibližně milion.
Problém podle Jaraby spočívá také v tom, že úřady stále přistupují k jednotlivým případům jako k místním záležitostem, přestože některé skupiny již působí napříč spolkovými zeměmi. „Pokud se začne jednat až ve chvíli, kdy se tyto struktury upevní a rozšíří, rozhodující okamžik už bývá zpravidla promarněn,“ dodal.
Jaraba dokonce varuje, že Německo by se mohlo ocitnout v katastrofální situaci. Poukazuje především na přetížení bezpečnostních složek, soudů a sociálních služeb, které podle něj nemají dostatek kapacit k účinnému potírání nových kriminálních sítí. „V mnoha oblastech je stát viditelně přetížený – zejména policie, justice a sociální služby. Nemluvil bych o úplném selhání státu, ale dostupné kapacity už na mnoha místech nestačí,“ uvedl. V souvislosti se zhoršující se situací považuje za nezbytné důslednější trestní stíhání, rychlejší soudní řízení, intenzivnější kontroly a lepší spolupráci jednotlivých úřadů. Stejně důležitá je podle něj prevence zaměřená na školy, mladistvé a problémové lokality.
