Politkovská se narodila v roce 1958 v New Yorku do rodiny sovětských diplomatů, většinu života ale spojila s Moskvou. Do Nové gazety nastoupila v roce 1999 a postupně se stala jednou z jejích nejvýraznějších tváří. Do Čečenska se vracela opakovaně a ve svých textech kritizovala zločiny páchané ruskými federálními jednotkami, čečenskými ozbrojenci i proruskými bezpečnostními strukturami.
Její práce byla mimořádně riskantní. Čelila výhrůžkám, zadržování i nucenému odjezdu ze země a podle organizace Committee to Protect Journalists byla během své kariéry také otrávena. Přesto v reportážích pokračovala. Vedle psaní se zapojila také do snah pomoci rukojmím při teroristickém útoku na moskevské divadlo Dubrovka v roce 2002.
V den své smrti se vracela domů z nákupu. Vrah ji zastřelil ve výtahu jejího domu. Datum mělo ještě jednu nápadnou souvislost – 7. října má narozeniny ruský prezident Vladimir Putin, jehož politiku Politkovská dlouhodobě kritizovala. Samotná shoda data však nikdy neprokázala, kdo vraždu objednal ani jaký přesně byl motiv jejího načasování.
Za účast na vraždě bylo později odsouzeno několik mužů. V roce 2014 dostali střelec Rustam Machmudov a organizátor Lom-Ali Gaitukajev doživotní tresty, další obžalovaní obdrželi dlouholeté tresty vězení. Zásadní otázka ale zůstala bez odpovědi: kdo si vraždu objednal. Evropský soud pro lidská práva v roce 2018 konstatoval, že ruské úřady nepodnikly dostatečné kroky k nalezení osoby či osob stojících za objednávkou atentátu. Ani po dvaceti letech nebyl objednavatel pravomocně určen.
Právě proto dnešní výročí není jen připomínkou jedné tragické smrti. Politkovská se stala mezinárodním symbolem novinářů, kteří pokračují v práci navzdory výhrůžkám a tlaku. U příležitosti dvacátého výročí její vraždy Media Freedom Coalition znovu vyzvala ruské úřady, aby před spravedlnost postavily všechny odpovědné včetně těch, kteří vraždu nařídili. Případ Anny Politkovské tak ani po dvou desetiletích není uzavřenou kapitolou.
