Bývalého prezidenta odsoudili k smrti. Teď se v Africe postavil do čela ozbrojených povstalců

Redakce ToZprávy1 min čtení
Joseph Kabila

Joseph Kabila vládl Demokratické republice Kongo v letech 2001 až 2019.

Foto: a katz/Shutterstock

Někdejší prezident Demokratické republiky Kongo Joseph Kabila, kterého loni vojenský soud v nepřítomnosti odsoudil k trestu smrti, se postavil do čela nového povstaleckého uskupení. Jeho součástí je i hnutí M23 podporované sousední Rwandou. Kabilův návrat může výrazně ovlivnit pokračující konflikt na východě země.

Novou politicko-vojenskou koalici nazvanou Fronta za obnovu národa (FRN) představil Kabila v pondělí 12. října ve městě Goma. To od loňského ledna ovládají povstalci z M23, kteří obsadili také další rozsáhlá území na východě Konga. Součástí nového uskupení se stali představitelé dosavadní povstalecké koalice AFC/M23. Jejímu bývalému šéfovi Corneillovi Nangaovi připadla funkce místopředsedy, zatímco vojenský velitel Sultani Makenga získal významné postavení ve vedení nového hnutí.

Poradce nové koalice Claude Ibalanky na tiskové konferenci prohlásil, že jejím cílem je sjednotit všechny síly odporu proti současnému prezidentovi Félixi Tshisekedimu. K dosažení tohoto cíle podle něj hodlá využít veškeré dostupné prostředky, včetně ozbrojené síly. Nové uskupení tak představuje přímou výzvu vládě v Kinshase a může dále zkomplikovat mezinárodní snahy o ukončení mnohaletého konfliktu.

Joseph Kabila vládl Demokratické republice Kongo v letech 2001 až 2019. K moci se dostal po zavraždění svého otce Laurenta-Désirého Kabily. V září 2025 jej konžský vojenský soud v nepřítomnosti odsoudil k trestu smrti za vlastizradu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Podle soudu spolupracoval s Rwandou a povstalci M23. Bývalý prezident veškerá obvinění odmítá a soudní proces označuje za politicky motivovaný.

Kabilovo rozhodnutí vyvolalo rozpory i mezi jeho dosavadními spolupracovníky. Někteří představitelé jeho politického okolí se od nového povstaleckého uskupení distancovali. Východ Konga přitom dlouhodobě sužují střety ozbrojených skupin bojujících o území a kontrolu nad nerostným bohatstvím. Spojení bývalého prezidenta s rebely M23 může podle pozorovatelů ještě více zkomplikovat mírová jednání, do nichž se zapojují Spojené státy a další zahraniční aktéři.

Sdílet:

Diskuze