Británie si připomíná jednu z největších katastrof ve svých dějinách. Před 60 lety zahynulo téměř 120 dětí

V pátek ráno se děti v obci Aberfan na jihu Walesu chystaly na poslední vyučovací den před prázdninami. Krátce po deváté hodině už seděly ve třídách základní školy Pantglas Junior School, když se nad vesnicí dal do pohybu obrovský odval důlní hlušiny. Po několika dnech vydatných dešťů se v něm nahromadila voda, která narušila jeho stabilitu. Těžká masa černého odpadu se začala valit ze svahu a během krátké chvíle dorazila až k domům a školní budově. To, co následovalo, patří k nejtemnějším okamžikům moderních britských dějin.

Rozbahněná hlušina zasáhla školu tak prudce, že budovu částečně zničila a zaplavila její místnosti. Děti i učitelé zůstali uvězněni pod troskami a nánosy bahna. Záchranné práce začaly okamžitě. Do pátrání se zapojili místní obyvatelé, horníci i dobrovolníci z širokého okolí. Lidé odklízeli trosky rukama a lopatami, protože každá minuta mohla rozhodovat o životě těch, kteří zůstali uvězněni pod nánosem. Naděje na nalezení dalších přeživších však rychle slábla.

Bilance byla děsivá: zahynulo 144 lidí, mezi nimi 116 dětí ve věku převážně od pěti do jedenácti let a 28 dospělých. Tragédie zasáhla téměř každou rodinu v malé hornické komunitě. Někteří rodiče přišli o několik dětí najednou. Kromě školy byla zasažena také řada domů a celé okolí pokryla směs vody, bahna a důlního odpadu. Zpráva o neštěstí se rychle rozšířila po celé Británii a vyvolala vlnu solidarity i otázky, zda se podobné katastrofě dalo zabránit.

Právě odpovědnost se stala jedním z hlavních témat následného vyšetřování. Důlní odval, který se sesunul, patřil pod správu státního Národního uhelného úřadu (National Coal Board). Vyšetřovací tribunál dospěl k závěru, že odpovědnost za katastrofu nese právě tato organizace. Ukázalo se, že bezpečnost odvalů nebyla dostatečně řešena a že existovala varování před nebezpečím spojeným s ukládáním hlušiny na svazích. Neštěstí vedlo k přezkoumání pravidel pro důlní odvaly a následně také k přijetí nové legislativy zaměřené na jejich bezpečnost.