Arktická dohoda s USA podepsána. Část severských politiků však varuje před ztrátou suverenity a neúctou Bílého domu

Nová dohoda představuje kompromisní vyústění dlouhodobých sporů. Donald Trump v minulosti opakovaně šokoval mezinárodní scénu prohlášeními, že by Spojené státy měly Grónsko kvůli jeho nerostnému bohatství a strategické poloze „získat“ do svého vlastnictví. Současný dokument sice plně respektuje svrchovanost Dánska i právo Grónska na sebeurčení, zároveň však dává Pentagonu klíčové pravomoci v oblasti bezpečnosti.

Hlavním praktickým dopadem dohody je povolení pro Spojené státy k okamžité výstavbě dvou nových velkých vojenských základen v lokalitách Narsarsuaq na jihu a Mestersvig na východě ostrova. Aliance tím reaguje na rostoucí vliv Ruska a Číny v polárních oblastech. Smlouva navíc americké armádě zajišťuje neomezený přelet nad celým územím, možnost přistání kdekoli včetně teritoriálních vod a také kriticky důležitý podmořský přístup.

Zveřejněný text dohody rovněž odhaluje plány na vybudování moderního obranného systému protivzdušné obrany „Golden Dome“, který má sloužit jako štít proti balistickým raketám. Na rozdíl od starších smluv z padesátých let je tento pakt koncipován jako trvalý a jeho platnost nevyprší ani v případě, že by Grónsko v budoucnu vyhlásilo na Dánsku úplnou nezávislost.

I přes oficiální podpis však v obou severských zemích sílí otevřený odpor a nedůvěra. Výrazná grónská politička Tillie Martinussen pro média otevřeně prohlásila, že „lidé na ostrově Donaldu Trumpovi nevěří“, a vyjádřila hluboké obavy z dopadů masivního navýšení amerických vojáků na každodenní život. K její skepsi se připojila i poslankyně Naaja Nathanielsen, která důrazně varovala, že jakákoli dohoda musí bezpodmínečně zachovat právo na sebeurčení. V Dánsku pak opoziční poslanec Rasmus Jarlov ostře zkritizoval podmanění se americkému tlaku a označil chování Bílého domu za projev "dosud nevídané neúcty vůči velmi loajálním spojencům".