Načítám výsledky…
V případě dobrovolné migrace ženy proporčně přibývají a spíše se trvale usazují. Naopak, uprchlice z oblastí válečných konfliktů více počítají s návratem do země původu.
Jednotná a univerzálně užívaná definice migrace ani migranta neexistuje. V současnosti nejšířejí použivaná je definice Odboru OSN pro ekonomické a sociální отázky (UN DESA). Podle ní je migrantem každý člověk, které změnil zemi svého obvyklého pobytu. Jak vidíte, tato definice nezohledňuje důvod, pro který došlo k odchodu ze země.
Objem zahraniční migrace byl v roce 2024 třetím rokem v řadě vysoký. Přistěhovalých do Česka bylo zásluhou pohybu ukrajinských občanů, i přes meziroční pokles, nadále více než 121 tisíc, vystěhovalých do zahraničí bylo rekordních bezmála 85 tisíc. Saldo zahraniční migrace v roce 2024 dosáhlo 36,8 tisíce.
Nástroje na ochranu vnějších hranic EU, jakož i opatření omezující instrumentalizaci migrace, jsou pak součástí Migračního paktu, jenž bude plně aplikovaný v praxi v červnu 2026.
4. Migrace v kontextu války (případové studie) kladům migračních proudů, k nimž došlo v kontextu ozbrojeného konfliktu. V této části bude zodpovězena otázka, kterou jsem si položila v úvodu práce: Jaká základní zjištění o motivací
Vymezení jevu není jednoduché a musíme pro něj zvolit určitá kritéria. Především migrace znamená změnu obvyklého nebo trvalého pobytu a migrant se nachází na novém místě děle než rok. Tím se odlišuje migrace např. od turistických cest nebo dojížďky do práce, což je také pohyb po území.