Druhou světovou válku v Evropě nezačaly anšlus Rakouska (březen 1938), obsazení Sudet (podzim 1938) či zbytku Československa (březen 1939) nacistickým Německem ani okupace Albánie fašistickou Itálií (duben 1939).
V březnu 1938 prohlásil Hitler anšlus Rakouska za důležitý krok ke sjednocení všech Němců pod křídly společné velkoněmecké říše. O měsíc nechal uspořádat referendum, v němž anexi Rakouska formálně potvrdilo přes 99 procent voličů.
Již od počátku roku 1938 podstupovala ani ne dvacetiletá Československá republika nejtěžší chvíle své existence. Rozkol v česko-německém soužití dále vyostřil anšlus Rakouska, květnová mobilizace i neustále se stupňující požadavky představitelů SdP. Na české straně, to víme bez nejmenších pochyb, existovala silná vůle po uklidnění situace, podepřená ze...
Knihy s touto tématikou Éric Vuillard, Tagesordnung - Anšlus Rakouska v šestnácti obrazech, Argo, 2018
Sjednocení Sudet Po anšlusu Rakouska ve dnech 12. a 13. března 1938 se postavení Československa dramaticky zhoršilo. Nově vzniklá Velkoněmecká říše obepnula zemi ze tří stran. Anšlus povzbudil velkou část sudetských Němců k zesílení jejich tlaku na pražskou vládu, která situaci dlouho podceňovala.
Budova rakousko-uherského parlamentu ve Vídni Bývalý sál panské sněmovny, zničený za náletu během druhé světové války a následně modernizovaný Panská sněmovna (německy Herrenhaus) byla horní komora Říšské rady (Reichsrat), parlamentu Rakouska-Uherska. Byla zřízena v roce 1861 Únorovou ústavou a přetrvala až do konce monarchie v roce 1918.
Rakousko se potýká s nejhlubší hospodářskou krizí za posledních několik desítek let. Řada firem bojuje s finančními problémy, propouští se, omezuje se výroba. Exportně orientované firmy marně hledají odbyt pro své produkty, podniky ale nedrží nad vodou ani rakouští spotřebitelé. Většina zákazníků šetří a celkové prodeje kvůli tomu zaostávají za ideálem.