Rakousko-Uhersko V letech 1869–1874 bylo velitelství pluku umístěno v pevnosti Josefov, záložní velitelství a záložní okresní stanice pak v Jindřichově Hradci. V roce 1874 bylo velitelství pluku přesunuto opět do Prahy. [5]
František Josef II., kníže z Lichtenštejna (německy Franz Joseph Maria Aloys Alfred Karl Johannes Heinrich Michael Georg Ignaz Benediktus Gerhardus Majella, Fürst von und zu Liechtenstein; 16. srpna 1906, zámek Frauenthal, Rakousko-Uhersko – 13. listopadu 1989, Grabs) byl lichtenštejnským knížetem od roku 1938 až do své smrti. Celý jeho titul byl kníže z a na Lichtenštejnu...
Rakousko-uherský zlatý Na tento článek je přesměrováno heslo Zlatka. Možná hledáte: Zlata (ženské jméno). Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Österreich-Ungarn besaß keine gemeinsame Staatsflagge, jedoch eine gemeinsame rot-weiß-rote Seekriegs- und Marineflagge (mit einem gekrönten Bindenschild), zuvor bereits seit 1. Jänner 1787 geführt, Truppenfahnen des gemeinsamen Heeres und eine gemeinsame, per 1. August 1869 eingeführte Handelsflagge (eine Kombination aus der Marineflagge und der ungarischen Reichsflagge, die durch das...
Rakousko Uhersko-Austria Československo-Czechoslovakia Německo-Germany Ostatní-Others/ GB army
Rakouské kolonie Mapa všech bývalých rakouských kolonií Od 16. století do začátku 20. století se habsburská monarchie, Rakouské císařství a Rakousko-Uhersko pokoušely profitovat z koloniálního obchodu a založit své vlastní rakouské kolonie v zahraničí.
Rakousko-uherské námořnictvo, plným názvem Císařské a královské válečné námořnictvo, zkráceně C. a k. válečné námořnictvo (německy Kaiserliche und Königliche Kriegsmarine, ve zkratce K. u. k. Kriegsmarine, maďarsky Császári és Királyi Haditengerészet) bylo námořní složkou ozbrojených sil Rakousko-Uherska.